Kar
Už pár týdnů se s ostatními scházíme, abych jim pomohla. Postupně ale zjišťuji, že pomalu na mě dopadá od nich nervozita a strach. Snažím se to potlačovat, ale moc mi to nejde. Pomalu mi začíná vypovídat službu organismus, když přijdu domů, jdu si lehnout a okamžitě usnu. Pomalu se učím v posteli a s učitelem jsem se domluvila, že přijdu až na ty testy z matury. Je středa dopoledne, jak jsem se už zmínila, tak jsem doma až do matury. Pomalu se mi chce zase spát, odložím si všechny sešity atd. mimo postel a jdu zkusit spát.
Seb
Mám chuť jednu Celestě fláknout, vidím to i na Rossovi a Nikovi. Slyším, jak si něco tak úžasného špitají o Kar a je jim jedno že je slyším. Vím, že se holky nebijou ale....konečně se zvoní, jdu okamžitě ven a tam se zhluboka nadechuju. "Pozor Sebe, ty holky už jdou." Upozornila mě Kira, zatnul jsem pěst...to ale nepomohlo a vrhnul jsem se na Celestu a profackoval jsem ji, nikdo s tím nic nedělal, ani učitelé, jen na mě řvali ty její kámošky. Otočil jsem se na ně a když viděli v mých očích, jak mě namíchly po té době, tak byli z ticha. Učitelé je stejně taky nemusí, pořád o hodině kecají a ani poznámka je nezastaví. Když jsem skončil, měla tak rudé tváře od těch facek, že to ani nepřekryje make up. Šel jsem si pro věci a kolem mě u toho prošel Müller, zastavil mě rukou na rameni. "Pozdravuj Kar. A žádnej strach ohledně té věci co se stala, každej ti je vděčnej. Navíc, ty holky si na nic už netroufnou. Vzal sis jejich nejsilnější vůdkyni do parády." Jenom jsem na něj u toho koukal...tak jsem kývl a šel jsem domů, bylo něco kolem poledne když jsem dorazil domů. Kar ještě spala, protože nikde nic nebo měli. Tak jsem vzal z ledničky maso a šel jsem dělat přírodní maso s bramborami. Když jsem zaslechl bosá chodidla Kar, bylo něco málo po čtvrt na jednu. "Co tady děláš? Končíte až po půl." "Ehm...no, abych řekl pravdu, tak jsem profackoval Celestu..." Ani jsem se nedivil že si k tomu sedla, měla na sobě župan ze kterého vyčnívali úplně bílé ruce. Dodělal jsem ten oběd a jen jsem ho přikryl pokličkou, vzal jsem Kar do náruče a odnesl jsem jí do jejího pokoje, tam jsem jí uložil do postele a přikryl jsem ji. "Žádnej problém z toho nemám. Řekl mi to i osobně Müller." Zašeptal jsem to k ní a políbil jsem jí na čelo, hodně jí lituju protože má skoro 39°C horečku. Šel jsem zase dolů a nabral jsem si něco na talíř, později jsem nabral i Kar a šel jsem s tím k ní. Dívala se na televizi, když mě spozorovala sluchem, posadila se líp na posteli a čekala až to dám před ní."Všechno v pohodě?" Zeptal jsem se jí, jenom přikývla. Počkal jsem až sní oběd, abych mohl odnést ten talíř a dát ho do myčky. Odešel jsem k sobě do pokoje a podíval jsem se na nějaké učení, nemám ani náladu zítra jít do té školy po dnešku. Napíšu esemesku Mullerovi, že nedorazím. Aspoň se trochu postarám o Kar a přijdu na jiné myšlenky po dnešku. Po čtvrt hodině uslyším zvonek. Dojdu otevřít a tam vidím Rosse. " Čau Rossy. Pojď dál." Pozval jsem ho dál a sedli jsme si do obývacího pokoje. Chvíli jsme si povídali o dnešku, pak se ale zeptal na Kar. " Můžeš se jít na ní podívat, akorát možná usnula, tak potichu." Řekl jsem mu, ani jsem mu nemusel ukazovat, kde má pokoj, když už tady byl.
Ross
Zaťukal jsem na dveře do pokoje Kar a chvíli jsem čekal. " Dále." Řekla trochu unaveně, pomalu jsem otevřel a vešel jsem do pokoje. Kar ležela v posteli zachumlaná až po bradu, zavřel jsem dveře a šel jsem si k ní sednout na postel. Unaveně se na mě podívala a posadila se na posteli, objal jsem jí kolem ramen a políbil jsem jí na krk. Opřela se do mě a chytla se rukami za moje zápěstí. "Ahoj." Pozdravil jsem jí, jen se ke mě víc přitiskla a uvelebila se u mě. Bylo na ní vidět, že je unavená a ještě k tomu s nervi v háji. Hodně jí lituji. Lehnu si s ní a hladím jí po paži u toho , jak pomalu usínala. Políbil jsem jí na čelo a šel jsem za Sebem, ten seděl na posteli a díval se na televizi. "Bude vadit, když tu přespím?" Zeptal jsem se ho. "Ne. Jestli chceš, můžu dát případně vědět Müllerovi, že zítra asi taky nedorazíš. Jestli chceš." Řekl mi. Poděkoval jsem mu a začal jsem se s ním dívat na televizi, kde měl puštěnej film.
#no, trvalo to docela dlouho ale nakonec je další kapitola. Snad se líbila a já jdu zase něco dělat.
Mějte se a pokud to jde, uzijte si dnešní apríl. Pokud ho stavíte, já ho ani moc neslavim.
Ahoj u další kapitoly, ke konci knihy se stane něco, co vsechno změní od úplného základu
ČTEŠ
High School (FF R5 /Ross Lynch/)
FanfictionPříběh se odehrává týden před začátkem školního roku posledního ročníku na střední. Sourozenci a zároveň i dvouvaječná dvojčata Kara a Sebastien Lifovi se zúčastní týdenního kempování u jezera, v kempu potkají Kariny kamarádky a u jezera při kempová...
