Večer s Básní 1

,,Siriusi pohni" křičí James na svého kamaráda. ,,Jo, už jdu" odpovídá mu Sirius.

Chlapci skoro nikdy nespěchají, ale dnes na programu mají 'večer s básní', kterou by měla vypravovat Lily Evansová, Jamesova Velká láska.

Když došli do velké síně tak vepředu bylo podium a na něm stála Mcgonnagalová. ,, Bohužel je slečna Evansová na ošetřovně, tak báseň budu vypravovat já. Tak se pohodlně posaďte a poslouchejte báseň jménem kytice.

James: Tak to si ze mě snad dělá prdel, já chci Evansovou!

Sirius: Nebréééč!

                                                  Zemřela matka a do hrobu dána

Sirius: Konečně!

Remus: Co konečně?

Sirius (šťastně): Matička zemřela! :D

Remus: Řekl bych, že tvoje matička je naživu, na rozdíl od té mojí.

Sirius: Škoda. :(

                                                  Siroty po ní zůstali

Peter: Co jsou siroty?

Sirius: Asi sýr v množném čísle.

Remus: Ty jsi blázen, Tichošlápku.

Sirius: Proč? Co se ti nezdá?

Remus: Proč by po ní, sakra, měl zůstávat sýr???

                                                 i přicházeli každičkého rána

James (na Siriuse): Brácho, myslím že to sýr nebude.

Sirius: Já myslím, že jo.

Remus: Tichošlápku, ty zásadně nemyslíš.

Sirius: Héééj!! :(

                                            a matičku svou hledaly

Sirius: Ok, sýr to asi nebude.

Remus: Díky bože, on to pochopil.

Sirius: I když, možný je všechno.

Remus: Jak může sýr chodit.

Sirius: Kouzlo.

Remus: Siroty jsou děti bez rodičů a ty děti jsou mudlové.

Sirius: Co ty víš, třeba ta matička byla Minnie (Mcgonnagalová)

Remus: Tu báseň napsal mudla!!

I zželelo se milých dítek

Remus: No koment.

duše její se vrátila

Sirius: Aspoň, že duše nemá ruce.

James: Co? Proč?

Sirius: Nemůže ty děti zmlátit.

Remus: Nějakej vražednej.

Sirius: Vlastní zkušenost.

a vtělila se v drobnolistý kvítek

Sirius: 100% je to Minnie a vtělila se v ďáblovo osidlo.

Remus: Buď tak hodnej a používej mozek.

James: On nemá mozek.

Sirius: Hééj.

jímž mohylu svou pokryla

Peter: Ona pokryla ďáblovým osidlem koně?

James: Jak si přišel na koně?

Peter: V mudlovský hře Dostihy a Sázky se jeden kůň jmenuje mohyla.

Sirius: A pak že já jsem blázen.

Remus: JSI!!

Poznaly dítky matičku po dechu

Remus: U nás asi budou muset taky poznávat jestli dýcháme

James: Proč myslíš?

Remus: Brumbál se dívá na Siriuse a nevypadá moc nadšeně.

Sirius: Pomóóóóóc! Líbím se Brumlovi.

James: Moc si nevěř, Tichošlápku.

poznali ji a plesaly

Peter: Ta pani je vážně divná. Máš slovo ples a sloveso plesal. Takže ples plesal.

James: My víme že si opožděnej.

Sirius (ironicky): Zato ty Dvanácteráku, ji úplně v pořádku. 

Remus: V pořádku není ani jeden z nás.

a prostý kvítek v něm majíc útěchu

Sirius: Já nevím jak ty, ale já v ďáblově osidlu vidím smrt ne útěchu.

James: Taky si myslím.

Remus: TY NEMYSLÍŠ!!

James: Občas jo.

Sirius: Ha, Ha.

James: Od tebe to sedí.

mateří-douškou nazvaly.

James: A bude průser.

Sirius: Proč myslíš? Tohle znělo v pohodě.

James: Brumla vstal a jde k nám.

Remus: Do prdele.

*Všichni čtyři se tváří jako že tam nejsou*

Brumbál: Opusťte prosím tuto místnost a počkejte na mě v ředitelně.

Sirius: Do mateřídoušky.

To je ode mě pro dnešek všechno a  ráda bych upozornila že tento příběh vznikl v naprosté střízlivosti... Teda aspoň většina. Zatím ahoj  <3 <3

váš Makaron.