,,Harry, kolik ti je?" zeptala se mě Fizzy, která seděla v letadle mezi mnou a Louisem, protože odmítala sedět na kraji.
,,Je mi 23," usmál jsem se mile, abych nepůsobil jako věčný bručoun.
,,Aha," kývla hlavou. ,,Kluci promiňte za ten můj výstup," omluvila se.
,,Ona se omluvila! Fizzy se omluvila! Zázrak, stal se zázrak!"
,,Pshhhhhhhh," ozvalo se celé letadlo. To zas bude let.
ČTEŠ
Days without you |L.S.|
FanfictionPokračování mé úspěšné knihy 'Alone in the rain' Jak zvládnou žít bez sebe? Každý nový den je pro ně jako dostat od života kudlou do zad. Sami sebe se snaží přesvědčit o tom, že bez sebe zvládnou žít - ale není tomu tak. Louis se přestěhoval ze sta...
