The New Shadowhunter

Část 1.

Brouzdala jsem se tichou nocí. Sem tam někdo prošel, nebo projelo auto, ale jinak byly ulice tiché. Prohlédla jsem si rukávy černé kožené bundy. Byla na ní zaschlá krev. Démoní krev. Dnešní lov proběhl úspěšně. Nebylo to jednoduché, ale vystopovala jsem 3 démony Shaxe. Jiní lovci stínů loví ve skupinkách, ale já na to nejsem. Jsem samotářka, a jsem tak spokojená. Není nikdo, kdo by mě mohl zradit, nebo mi zlomil srdce, a hlavně nemám koho ztratit. Pokaždé, když vyjdu na lov démonů je možnost, že už se nikdy nevrátím. Ale to nevadí, nikdo pro mě truchlit nebude.

Zašla jsem do obvyklé hospůdky, kam se chodím osvěžit po každém lovu. Je to místo plné podsvěťanů. Sem tam, ne tak často, ale někdy sem zabloudí civil - a ostatní podsvěťané si s ním hrají - nebo hůř Lovec stínů. Nebaví mě, jak všichni lovci stínů v jednom kuse melou něco o tom jejich drahocenným Spolku, s tím jejich Sed lex, Dura lex. Zákon je tvrdý, ale je to zákon, a o tom, jak bych měla být vděčná za Dohody, a mír, který teď ve Světě stínu panuje. Spolek pro mě nikdy nic neudělal. Démony lovím, protože mě to baví, a ne kvůli nějakým nafrněným členům Spolku.

Zakrvácenou bundu jsem si hodila přes židli a objednala si sklenku. kopla jsem jí do sebe. Cítila jsem, jak mě tekutina ohřála a spokojeně jsem si oddechla

"hej, co dělá tak hezká kočička, jako jsi ty, v tomhle pajzlu? znám lepší místa" přišel ke mě nějakej slizoun, pokynula jsem na hospodskýho že už budu platit a otočila jsem se na vlkodlaka, který mě oslovil

"taky znám jedno místo," laškovně jsem se usmála, a on se rozzářil "říká se mu hřbitov, jestli ho chceš vidět, dál se mnou mluv." Mrkla jsem na něj a jeho úsměv hned přešel.

Už jsem se zvedala ze židle, ale on mě chytil za rukáv trika a odhalil tak moje znamení. "nefilim" řekl a vzdálil se ode mě "klídek hafane, nic ti neudělám už jsem na odchodu. Ale bejt tebou, dávám si pozor na to s kým flirtuju. Máš štěstí, že jsem dneska unavená" zívla jsem si a odkráčela z hospody.

Zahnula jsem za roh, a dala se směrem do jednoho zchátralého domu, který byl mým dočasným bydlištěm. Vešla jsem do prázdné místnosti, kde se povalovali odpadky. Vše bylo zanesené prachem a smrdělo to tam. Na zemi byla matrace a steré deky, které mi měly zabránit před umrznutím. Nebylo to zlato, ale co s tím nadělám. Jsem jen mladičká lovkyně stínů bez přátel, a rodiny. Po chvíli jsem se ponořila do světa snů.

Ráno mě probudily sluneční paprsky dopadající na mou tvář. Sedla jsem si a otřela si pot z čela. Zase jsem měla ty sny. No, i když to nebyly zrovna sny, ale spíše vzpomínky. Na to, jak jsem postupně ztratila všechny v mém životě. Matka, otec, bratr. Ty všechny jsem viděla zemřít.. Nespočet lidí zahynulo v mých rukách, mou vinou. Vinou, kterou si ponesu do hrobu.

Byl čas se přesunout jinam. Vzala jsem si Andělská ostří a vydala se na cestu neznámo kam. Celý den byl klidný. Sedla jsem si k jezírku v parku, ve kterém si poklidně plavaly kachny. Nemám ráda kachny. Ty jejich zobáky mě děsí.

Už se stmívalo, a to znamenalo jediné. začíná lov. Z dálky jsem slyšela vytí psů na měsíc v úplňku, který ozařoval oblohu. Nanesla jsem si pár run, které by mi mohly posloužit. Zaměřila jsem svůj cíl. Démon na pravoboku. Nastává moje chvíle. Vytasila jsem jedno z andělských ostří, a zašeptala jsem jeho jméno. Israfiel. Ostří poslechlo a odhalilo svojí záři. Vrhla jsem se na démona, který byl vyšší, než jsem čekala. skočila jsem na něj zezadu a zapíchla mu špičku meče do zad. Vystříkla na mě sprška černé krve. Pokračovala jsem v bodání, avšak démon mě ze sebe strhnul a já dopadla na tvrdou zem. Chtěla jsem se zvednout, ale viděla jsem jak na mě letí jeho pařáty a překulila jsem se na stranu, takže mě škrábl jenom trochu do levé paže. Vyskočila jsem na nohy a připravovala jsem se na útok, když v tom se démon zhroutil do sebe. Z jeho břicha trčelo ostří, ale nebylo mé. A když nebylo mé znamenalo to jediné ...

První kapitola nového příběhu. Jak asi víte, bude to fanfikce na TMI ale mohou se tu i objevit postavy z TID. Doufám, že se Vám alespoň trošku líbí :) Omlouvám se, pokud někde bude nějaká pravopisná chyba, snažím se, aby to bylo co nejvíc bez chyb, ale i tak se tam nějaká vloudí.