1.

39 3 3
                                    

Abych začala u svého obyčejného života, jsem Emily, Emily Johnsová, bydlím v malém městečku na kraji Californie, můj otec je silný feťák, takže se s ním moc nevídam, žiju se svojí mamkou a dvouma sourozenci. Můj bratr se jmenuje Dawe a sestra Juliet, Dawovi je 7 a Juliet 14, oba mladší než já, abych se dostala k mému věku je mi čerstvých 16.
Mé matce je 37 a jmenuje se Daniela. Vlastníme malý domek společně s malou zahradou, mamka je denně od rána do večera v práci, takže se o mé sourozence starám já, vařím, peru, pomáhám s úkoly, vlastně jsem něco jako jejich druhá matka. Chodím na střední školu v Olf Street, nebavím se s velkou kupou lidí mám mojí nejlepší kamarádku s kterou jsem už od dvou let, jmenuje se Briana, je stejně bláznivá jako já, takže není co řešit. Co se týče mých známek, jsem jedničkářka, moc se neučím, jen před testy se kouknu do učebnice, nevím po kom jsem tak chytrá, ale nevadí mi chození do školy, krom toho otravného vstávání..
-----------------------------------------------------------Neděle večer
Večer přišli sourozenci z venku, mezitím co byli venku jsem uvařila kuřecí maso s bramborama. Jak přišli do kuchyně, řekla jsem:
"Jděte si umýt ruce a bude večeře.,,
Jak jsem to dořekla, už se hnali do koupelny. Umyli si ruce a sedli si ke stolu, donesla jsem jim jídlo a oni mi řekli dvouhlasně,:
" Děkujeme Emily.,,
Já:"Nemáte za co.,, mrkla jsem na ně, všichni jsme se pustili do jídla, když jsme dojedli, zeptala jsem se:"Nechcete si jít pustit nějakou komedii? Udělám nám popcorn.,, hezky jsem se na ně usmála.
Juliet:"No já půjdu s radostí a ty bráško?,, podívala se na něj.
Dawe:"Jo-o j-já k-klidně jdu taky.,,
Já:"Tak jděte vybrat a já uklidím nádobí.,,
Pokud se ptáte, ano, můj bratr trošku koktá, ale už se to lepší.
Když jsem konečne uklidila nádobí, šla jsem za nimi vybrali nějakou komedii, název už si nepamatuji, ale vím, že jsme na tom gauči všichni usnuli a probudila nás až mamka, když přišla z práce kolem 12-cté hodiny. Všichni jsme pelášili do svých pokojů pod peřinu spát. Mamka si mě ještě zavolala, že mi musí něco říct, mluvila tak.. Vyděšeně.. Bála jsem se co přijde. Nadechla se a řekla.:

Děkuju všem za přečtení!:) S pozdravem Jessynga

2096 dní..Kde žijí příběhy. Začni objevovat