2.

40 3 3
                                    

Minulá část:

Mamka si mě ještě zavolala, že mi musí něco říct, mluvila tak.. Vyděšeně.. Bála jsem se co přijde. Nadechla se a řekla.:

Nadechla se a řekla.: "Tvůj otec je zpět.. Potřebuji aby jsi ochránila děcka.. Když jsem jela z práce, ťukal mi na okénko a pořvával, byl zfetovaný.. Nevím jak dál..,, s brekem mi položila hlavu na rameno, obejmula jsem ji a začala jsem přemýšlet co a jak..
Já:" Mami? Zítra po škole to vyřešíme teď jdi spát, musíš být unavená.,, mrkla jsem na ni a obejmula jsem ji. Obejmutí mi oplatila a do ucha mi zašpitla "Děkuji Emily..,,
Když jsem šla po schodech do svého pokoje, viděla jsem z okna nějakou postavu, projela jsem si oči otevřela jsem je a už tam nebyla.. " Emily, ty jsi unavená jdi spát!,, zašeptala jsem si. Vzala jsem si své pyžamo a zalehla do postele.
Ráno v 6 mi zvonil budík, odložila jsem o ho 15 minut a potom vstala. Šla jsem si udělat ranní rutinu, trochu make-upu, linek, řasenky však to znáte. Pak jsem si vzala kraťasy, tílko a bomber. Šla jsem vzbudit děcka a připravit snídani, namazala jsem chleby a dala je na tácek, během 5-ti minut přišli dolů a začli jsme jíst.
Bylo asi půl osmé a my šli na autobus. Dnes jsem měla do půl čtvrté tak musela Juliet po škole zajít pro Dawa.
*crrrr* zvonilo na první hodinu a mě čekala biologie, sedla jsem si a jak jinak než, že Briana přišla pozdě. Sedla si ke mně a promluvila "Čau zlato, proč ses o víkendu neozvala?,,.

"Ale, hlídala jsem sourozence, tak nebyl čas, omlouvám se ti.,, uculila jsem na ní.

" V poho.,, dala mi pěstí do ramene.

"Vy dvě vzádu!,, vykřikl učitel, podívali jsme se na něj a dvouhlasně řeklo " Co?!,,

"Žákovské na stůl a máte průser!,,
Podívaly jsme se na sebe a uchechtly se. Po hodině jsme dostaly výprask, ale nám to bylo jedno..

Takhle pokračovala každá následující hodina.
----------------------------------------------------------- Když jsem vyšla ze školy, jelo kousek za mnou divné černé auto, lekla jsem se a tak jsem přidala do kroku, v hlavě se mi odehrávalo tolik věcí, že jsem byla ztracená. Auto přijelo ke mně okénko se otevřelo a muž s zahaleným obličejem mi řekl " Pojď sem, nic se ti nestane,, tak moc jsem se lekla, začala jsem utíkat, ale hubený muž v černém se za mnou rozeběhl, chodím na autobusovou zastávku lesní cestou, takže tam nikdo nebyl. Muž mě lehce doběhl chytl mě a zacpal nos a tak začal den 1. ..
Spadla jsem hluboko do tmy, vzbudila jsem se až v nějaké tmavé místnosti, věci jsem tady neměla, byla jsem přivázaná k nějaké tyči..

2096 dní..Kde žijí příběhy. Začni objevovat