Škola magie pro podivné

3

Když jsem se probudila, ležela jsem na koleji v posteli. Na sobě jsem měla pořád ty šaty, ale bez předmětů a byly černé. Sandy ležela vedle mně, začala jsem jí hladit po hlavě a ona my vlezla do náruče. „Hodná holka," řekla jsem jí a i s ní jsem se posadila. Nepřestávala jsem jí hladit byla jsem v červené místnosti s dalšími sedmnácti holkami. Bez pochyby to byla dívčí červená ložnice podivných. Včera jsem si toho ani nevšimla ale měla jsem barevné duhové vlasy, které voněli po růžích. Napravo od mé postele byly velké dveře a nalevo byly menší. Když jsem se koukla na hodinky bylo za pět minut osm. Holky co spaly v ostatních postelích tam ještě byli a spaly jako zabité až na jednu. Byla hrozně bledá a měla čarné vlasy které jí na bělosti ještě přidávaly.

„Ahoj," pozdravila jsem jí, ona otočila hlavu a řekla, „Ahoj, to jsi ty, už dlouhou dobu tě pozoruju, já jsem Ivy," mluvila příjemným a klidným hlasem, „Já jsem Clarisa, ale říkej mi Clar," řekla jsem jí a usmála se. „Ty v noci nespíš?" zeptala jsem se trochu ostýchavě, „Ale jo spím, ale ne tolik jako ostatní. Ty postele mi nedají spát a já ani normálně tolik nespím. Na odpočinek mám meditaci tak doplním tu energii," dořekla, zmizela a sekundu na to se objevila za mnou na mojí posteli, „Co máš ty za podivnost?" zeptala se mně, „Ani nevím včera se to dost semlelo," dořekla jsem, vážně nevím co mám za podivnost a už vím co dnes budu dělat. Zkusím to zjistit, „To máš pravdu. Když jsi omdlela bylo tu hotové pozdvižení. Ředitelka nevychází a studenti jsou v rozpacích. Nejvíc byli nějaké dvě nové holky, blonďatej kluk a Aless," ty jo, asi to bylo celkem neobviklý, ale nevěděla jsem, že tolik. Abych odvedla rozhovor od téma včera zeptala jsem se Ivy jestli mi řekne kdo jsou ostatní.„Ok, napravo od tebe spí rusovláska Anne, to je anděl, letěla nad Alessem když tě sem nesl, měla od ředitelky povinnost tě chránit," nademnou letěl anděl aby mě ochránil, bože v mé hlavě zmítalo několik myšlenek, „Musí toho být na tebe moc, co. Jsi tu první den a už je tu toho tolik. No pokračujeme. Vedle ní je Mansy. Ona je lehčí než vzduch proto je připoutaná k posteli," pohlédla jsem na blonďatou dívku která měla přes pas dva kožené pásy a vedle postele stály vysoké olovněné boty. „Dál jsou tu trojčata Walsenovi Sandra, Casandra a Alesandra, mají tady ještě sestřenici. Sandra ovládá přírodu, Casandra je metamforomág a Alesandra má obrovskou paměť. Je skvělé poslouchat její historky z dětství," hmm s nimy bude zábava „Dál je tu telepatička Wanda, Stacy ta uzvedne všechno, Lisson tu nevidíš, Alesinex je věštkyně, Emma si umí libovolně změnit část těla, teď má červenou ruku vyjadřuje to její pocity, Lilian umí mluvit se zvířaty, tam spím já, Dersen dcera boha Dia je hrozně namyšlená, Daisy umí rychle realizovat myšlenky, když potřebuje klíč najednou se jí objeví v ruce, Floriana ty rostou po těle květiny, Katie vycítí nebezpečí a umí se bránit, Andyie mění různé předměty třeba mi vyměnila vodu za čaj," no tady nás je, „Tohle jsou jenom první dva ročníky, nad náma je třetí a čtvrtý, potom pátý a šestý a nakonec sedmý a osmý," kolik tahle škola má studentů?

„Hele Ivy a v kolik hodin se vstává?" zeptala jsem se jí, „Přesně," sklonila hlavu a podívala se na hodinky, „Teď," dořekla a rozřinčel se zvonek.„Jo a já jsem upír," chvíli jsem se zamyslela a pak jsem se podívala na sebe, „Půjdu se převlíct," chtěla jsem se převléct do něčeho lepšího, „To ani nemusíš. Koukni," řekla Ivy, usmála se a ukázala na šaty. Byli jako moje oblečení které jsem si chtěla vzít na sebe, „Páni. Hele půjdeš se mnou pomoct Mansy?" „Jo klidně," odpověděla jsem jí a rozešly jsme se k Mansynině posteli. U postele už stála Stacy. „Stac přidrž ji, Clar ji odváže a já jí pomůžu s obouváním," udělala jsem co Ivy řekla, Stac ji podržela a já opatrně odvázala pásy. Pak jsme jí pomohli do sedu a Ivy jí zavázala boty. „Díly holky," promluvila jemným hlasem. Rozhodla jsem se, že se asi nebudu představovat, protože po tom včerejšku mě už všichni znají, „Půjdeme," řekla Stac, „Tak jo," odpověděla jí Mansy a obě se vydali do společenky, „Mimochodem sem nahoru tě donesla Stac, protože sem kluci nesmí. Půjdeme taky?" zeptala se Ivy, „Jo klidně, ale prosím zavedla by jsi mě k Elementům," odpověděla jsem, „Klidně v síni se stejně vždycky místo najde," dořekla a rozešla se do společenky. Aless už a si šel, protože nikde nebyl. Sešly jsme točité schodiště a pak jsme se zkrz obraz Slečny Peregrinové dostaly na schodbu. Napravo od naší věže byla ložnice Natureals a nalevo Elementů, což bylo velké štěstí jsme s holkama kousek od sebe. Chodba byla celkem dlouhá a šly jsme tři minuty, ale pochvíli jsme zpočinuly před ložnicí Elements. Ivy pohladila kůru stromu který byl na obrazu a pak jsme bezproblému prošly. Měly jsme štěstí, protože Madge seděla ve společenské místnosti a četla si. „Ahoj Clar. Co tu děláš?" řekla a vrhla se mi kolem krku. „No, s Ivy jsen tě přišla vyzvednout. Ivy tohle Madge, Madge Ivy," Ivy se rozhlížela po Elementské společence. „Ahoj," řekly obě dvě naráz. „Měly by jsme jít. Rose už tam určitě bude," řekla Madge a rozešly jsme se do Velké síně.

U stolu Natureals už seděla Rose a bavila se s nějakou holkou. „Ahoj Rose. Už si dostala rozvrh?" zeptaly jsme se jí, „Ne, mají se rozdávat až po snídani," odpověděla a dál se bavila s tou holkou. Madge odešla ke svému stolu a ponořila si nohy do vody pod jejich stolem. Já a Ivy jsme si šly sednout k našemu stolu. Stacy a Mansy měly toasty s marmeládou a já si sedla vedle Alesandry. Nandala jsem si misku mých oblíbených Cornflakeů a nalila si horký bílý čaj s malinami. Ivy měla jogurt a nějaký červený čaj. Odkládala jsem hrnek na stůl když se předemnou zjevila víla s modrozelenými křídly, pustila mi do rukou rozvrh a zmizela.

Takže ahoj po delší době je tu nová kapitola. Doufám, že se líbila. Zítra (možná) vyjde další kapitolka tak se těšte. Vaše Luna😘