"Nemusíme je zabíjet!" Křičela jsem pokaždé, když někdo zabil draka.
"Ale musíme, když oni zabíjí nás." Odpověděl vždycky táta.
Zvedal se mi žaludek při pohledu na mrtvé dračí tělo. Ne, že bych se štítila mrtvol. Žaludek se mi zvedal z toho, čeho jsou lidé schopni. Nejhorší je, že jsem dcera největšího vikinga všech dob, což znamená, že až mi bude třináct (to bude zítra), tak budu muset před očima všech zabít draka, což nejspíš nezvládnu, takže to je... no, vy víte kde. Navíc i kdyby mi zabíjení draků nevadilo, tak ani neumím bojovat a neuzvednu ani kyj, jen malou sekyru a ani s ní neumím pořádně bojovat, což je dost blbé. Nechci zabít draka, ale budu muset. Už zítra...
ČTEŠ
Dračí srdce
FantasyPříběh je o dívce, která nesnášela zabíjení draků. Jednoho dne ji unese drak a její život se změní...
