Namjoon se nechával krmit mládencem. Zatímco on byl celý vzteklý a zároveň unavený, jeho společník byl ve veselé náladě.
"Za chvíli můžu provést další operaci."
Namjoon jen mlčel, ale nejraději by zvedl ruky a uškrtil toho kluka.
"Ale byla by škoda, kdybychom to nevyzkoušeli i na tenhle způsob." mrkl na Namjoona.
Namjoon měl kruhy pod očima a působil jakoby v něm přebýval démon.
"Měl by ses vykoupat." nadhodil a chtěl jít odnést věci do kuchyně.
"Nechci."
Mládenec se zastavil. "Nechceš, ale půjdeš."
Namjoon chtěl začít křičet jako malé dítě, ale nechal to jen ve své hlavě. Kluk se pro něho vrátil a vytáhl ho z postele do invalidního křesla. Doputoval s ním do koupelny. Nechal mu napouštět vodu a zatím staršího vyslékal. Namjoon si vlezl do vany.
"Pročpak jsi tak mrtvý? Já tě přece nezneuživám."
Namjoon stále jen mlčel. Mlčel stále. Jen někdy z něho vylezl jeden protest, ale to bylo vše. Kluk umyl svého zajatce a oblékl ho do županu. Namjoon dost dobře věděl, že dnes ho znásilní. Divil se sám sobě, že nic nedělá a jen tak se nechává...
