V pizzerii

48 7 3
                                    

Byl den D. Pro mě. Ale hlavně pro Alfréda. Dneska má narozeniny. A pro mě den D, protože jsem se rozhodla mu říct co k němu cítím. To že ho miluju. ,,Oliv!" Ozval se hnusný hlas naší třídní. ,,Už zase nedáváš pozor..?" ,,Dávám paní učitelko" ,, Ať už se to víckrát neopakuje!" S těmito slovy se otočila opět k tabuli a povídala něco o vyjmenovaných slovech. Konečně zazvonilo. Jelikož byla poslední hodina tak jsme šli na oběd a domů. To znamená pizzerie, to znamená Alfréd, to znamená, že mu konečně povím, že ho miluju! Jupí! Sice nevím jak bude reagovat... Ale stejně! Těším se.. Šli jsme na oběd a najedli jsme se. Po obědě mě vyzvedla maminka a jely jsme domů. Celou cestu jsme si zpívaly a když jsme konečně dorazily domů, tak jsem vyskočila z auta tak rychle, že jsem jenom slyšela jak za mnou volá, ať si vezmu něco hezkého. Vběhla jsem do pokoje a okamžitě jsem si šla do skříně pro žluté šaty a stejně barevnou mašli. Všechno jsem si to dala na sebe a šla za mamkou dolů, aby mě učesala. Mamka na mě mrkla. ,,Sluší ti to zlato" Trošku jsem se začervenala a přešla jsem k ní. ,,Udělal by jsi mi prosím copánek?" ,,Jasně zlato, jen se pojď sem posadit" Šla jsem si k ní sednout na koleno a nechat ji, aby se mi prohrabávala vlasama a sčesala. ,,Hotovo zlato" usmála se. ,,Můžeme už jít mami? Prosím" Ona se jenom usmívala a přikývla. ,,Jen se musím jít obléct" Teď jsem zase přikývla já a vydala jsem se k zrcadlu, kde jsem prozkoumávala svůj vzhled. Asi po deseti minutách přišla mamka. Musím uznat, že jí to také slušelo.. No nic. ,,Už?" ,,Ano už můžeme jít Oliv." Otevřela dveře a já vyběhla ven. Vyšla a zavřela dveře. Mohly jsme jít. Už jsem viděla část pizzerie. Poskakovala jsem směrem ke vchodu a ještě jsem slyšela mamku jak na mě křičí ať si to užiju. To teda užiju myslela jsem si. Vešla jsem dovnitř a už tam byli Bart, Alfréd s Frederickem, a taky Brandy. Když mě viděli okamžitě se ke mě rozběhli. ,, Páni.. Tobě to sluší.." Otočila jsem se za zdrojem toho hlasu a uviděla Alfréda. Trošku jsem zčervenala no jak jinak. ,,Hej nepůjdem se podívat k animatronikům?" Všichni horlivě přikyvovali a tak jsme šli. Frederick k Freddymu, Brandy k Bonniemu, Bart k Foxymu a já k Chice. Kam se podél Alfréd? Šel se asi podívat na jeho oblíbeného animatronika, Golden Freddyho.
------------
Tak. Doufám že se kapitolka líbila dávejte 🌟 komenty a Bye Bye u další kapitoly 😘

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 02, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Příběh ChicyKde žijí příběhy. Začni objevovat