Never say never✖/ POZASTAVENO

·2·

Ve čtvrtém ročníku
Za celé ty roky v Bradavicích jsem hodně skrásněla.
Mám ryšavé dlouhé vlnité vlasy, výrazné zelené až skoro smaragdové oči, hubenou postavu a výrazné červené rty.
Ze mě, Draca, Hermiona, Harryho a Rona se stala pětice nejlepších přátel co spolu prožívají prakticky všechno.
Harry je úžasný kouzelník ale to ostatně my všichni.
Draco se do mě zamiloval ještě v prvním ročníku a stále to trvá.
Bohužel mě ale fascinuje někdo jiný.
Ano... Stále je to on.
Učitel lektvarů.
Snape.
Řekla jsem o tom přátelům.
Respektují to ale proto, že jim to přijde nereálné, se mi snaží domluvit, abych na něj nemyslela.
Jeho pohledy jsou výjmečné.
           ~~~~~~~~~~~~~~
„Harry! To je úžasné že budeš v Turnaji tří kouzelníků!"vykřiknu, když se tu novinu dozvím.
Ron s tím měl ze začátku problém ale nakonec se s Harrym usmířili.
„Slyšeli jste o tom, že bude ples?"zeptal se Draco.
„Jo."přikývli jsme všichni.
Bavili jsme se o tom zrovna na hodině lektvarů... Já to cítila, cítila jsem, že všechno slyší.
„Už někoho máte?"
„Já ano."přikývla Hermiona.
Usmála jsem se na ni.
„Určitě přijde sama."zašeptá Ron Harrymu.
„Ty Rachel, půjdeš se mnou?"navrhl Draco.
Upřímně s ním půjdu ráda.
„Jasně."usmála jsem se.
Za zády jsme ale cítila Snapeův pohled.
„A co vy kluci? Pořád nikoho nemáte?"zeptala jsem se Rona a Harryho.
Oba jen zamračeně zavrtěli hlavou.
Už se blížil konec hodiny a pak měli příjt dějiny.
„Slečno Greenová! Co se tu neustále vybavujete?"okřikl mě před koncem hodiny Snape.
„Já... Omlouvám se."vykoktala jsem.
Po ději ách přišlo ještě několik hodin.
Další den měl Harry splnit první úkol.
Zvládl ho bez problémů.
Po vyřešení úkolu šel Harry na chvíli k Brumbálovi a my ostatní to šli oslavit ke Třím košťatům.
Harry se měl později přidat.
„Tak co Rone? Už máš partnerku na ples?"ušklíbla se Hermiona.
Zamračeně mlčel.
„Hele..  Myslíte, že se Vy-víte-ko vrátí?"načal nehezké téma Draco.
„Těžko říct."zalomila ruce Hermiona.
„Rachel?"nerragovala jsem.
„Rachel!"
„Jo?"probrala jsem se.
„Co zashe děláš?"pokárala mě Hermiona.
Obrátilaem oči vsloup a odešla.
Ne že bych se naštvala ale nějak jsem neměla náladu.
Pak tam přijdu.
Prošla jsem Bradavickými pozemky a pak zašla do hradu.
Procházela jsem prázdnými chodbami.
Když v tom jsem zahlédla Severuse jak vychází z kabinetu.
Snažila jsem se schovat aby mě neviděl ale... Marně.
Šel přímo naproti mně.
„Slečno Greenová."řekl potichu.
„Neměla byste se toulat po hradu sama."
„A vy pane profesore? Vy se toulat po hradu sám můžete?"ušklíbla jsem se.
Severus se taky ušklíbnul.
S úsměvem na tváři jsem ho ještě nikdy neviděla.
„Musíte být šťastná... Za to, co máte."řekl tiše.
„Ale něco mi přeci ke štěstí chybí."
Mlčel.
„Máte tu esej na lektvary?"zeptal se po chvílí.
„Ano."přikývla jsem.
„Tak zítra na lektvarech, nashledanou."řekl nepřítomně a odešel.
„Nashledanou."zašeptala jsem, když už byl pryč.
Jako přikovaná jsem tam stála.
Stála jsem tam dlouho.
Pak jsem se ale sebrala a odešla zptět ke Třem košťatům.
„Ahoj."pozdravila jsem všechny včetně již přítomneho Harryho.
„Kde si byla?"
„Ále... Chvíli jsem byla ve společence, promluvila jsem si s Ginny."zalhala jsem.
Věřili mi.
„Gratulujeme Harry, už víš co uděláš s tím vejcem? " zeptala jsem se.
„Zatím vůbec nevím. Když ho otevřu,hrozně ječí."vysvětlil zničeně Harry.
„A má to už někdo z šampionů vyřešené? To s tím vejcem?"zeptal se Ron.
„Ne."zamručel Harry.
„To nějak zvládneš."přidal se Draco.

Máme tu další kapitolu téhle knížky a mě moc potěší, když mi napíšete, jak se vám to zatím líbí.
Je to jen takový začátek na rozjezd :D
To je ode mě dnes vše a loučím se s vámi☕❤