Never say never✖/ POZASTAVENO

·5·

Ráno... Jak já nenávidím rána.
A ještě navíc když máme první hodinu přeměňování.
To mě vždycky Hermiona budí o hodinu dřív abychom se "stihly připravit".
Unaveně jsem zakňourala vstala, Hermiona byla narozdíl ode mě celá čilá.
„Tak šup, vem si věci a jdem na snídani, když už musíme tak chvátat."pobídla jsem jí a ona se jen usmála.
„Čau kluci."pozdrazvili jsme trojci naši přátel.
O včerejším večerním střetnutím se Severusem jsme já ani Hermiona klukům neřekly.
Nebylo to potřeba.
„Dneska je famfrapál a Harry s Ronem hrajou, tak se půjdeme podívat." navrhne Draco.
„Jo, jasně."přikývneme všichni a Ron se vítězně usměje.
Zato Harry měl oči jen pro Cho.
„Aby ti oči nevypadly."šťouchla jsem do něj se smíchem a on vyprsknul mléku které usrkával.
Všichni se zasmáli a následně jsme šli na to přeměňování.
„Dobrý den třído dnes budeme.... " a v té osudové chvíli jsem přestala pouslouchat. (:D)
Po vyučování jsem šla Já, Hermiona a Draco na famfrpálové hřiště fandit Harrymu a Ronovi.
Po zápase, který zas až tak úspěšný nebyl, jsme šli na máslový ležák.
„Mám strach."vypadlo ze mě najendou.
Všichni na mě upřeně zírali.
„Mám strach, že se vrátí.... Harry, tebe jizva stále čím dál tím víc bolí a navíc... Nějak to cítim... Nevím ale prostě."
„Rachel."položil mi na rameno ruku Harry.
„My to zvládneme." dodá Draco.
„Nebylo by to poprvé co by jsme se potýkali s nějakým problém."odkašle si Ron.
Trošku jsem se usmála.
Mám ty nejlepší přátele.
zítra Harryho čeká druhý úkol...
Vejce už otevřel, čekal ho úkol v jezeře.
Trochu jsem o něj měla strach ale věřila jsem mu.
Hned ten večer, po druhém úkolu,se konal ples.
Harry a Ron zatím neměli partnerky což mi připadá docela komické.
Já jdu nakonec na ten ples s Dracem.
Pozval mě a já mu to přijmula.
                       ~~~~~~~~~~
Dalšího rána jsme měli jako první hodinu lektvary.
Vždy jsem sedala dozadu  protože mě Snape znervózňoval... Ze všech ale vždy nejvíce vyvolával mě.
Vadilo mi to.
„Na tabuli máte zadání, začněte."bylo jediné co řekl a všichni se mlčky dali do práce.
Severus se najednou zvedl a začal obcházet studenty.
Snažila jsem se tomu nevěnovat pozornost.
Marně.
Došel až ke mně.
„Slečno Greenová, možná o tom nevíte ale má to být veritasérum a jak je mi známo.... Do něj se tohle nedává."řekne arogantně a ukáže na sešlou květinu.
„A mně je zase známo, že oproti vám zlatá McGonagallová!"utrousila jsem, chtěl mít nějakou poznámku ale to už jsme se sebrala a odešla z hodiny.