Relikvie Smrti

XXII.

  ,,Tak teď to víš." Elfrieda se podívala na zděšeného Maxe.
  ,,Tys... Zabilas své sestry!"
  ,,Ovšem." Elfrieda najednou mluvila, jakoby jí to najednou bylo jedno. Pak se ale její tón změnil.
  ,,Ale byla to chyba..." Najednou lítostivě šeptala. Oči se jí zalily slzami.
  ,,Naši rodiče chtěli, abychom si pomáhaly. Zradila jsem je. Celou svou rodinu..." Její tiché vzlyky naplňovaly komnatu.
  ,,Byl to ohavný čin." Max ji sjel nechápavým pohledem. Ovšem. Zmijozelka a Nebelvír... Ale tohle není romantický příběh.
   ,,Na co čekáš? Zabij mě." Max sebou trhl. Teď si uvědomil, že kvůli hůlce ji bude muset zabít...
  ,,Z-zabít?"
  ,,TAK UŽ TO UDĚLEJ!"
  Max se podíval někam pryč. Nechtěl ji zabíjet. Ale musel...
  ,,Nechci to udě-"
  ,,MUSÍŠ! STEJNĚ SI ŽIVOT NEZASLOUŽÍM! JAK DLOUHO", přišla až k němu a sjela jej nenávistným pohledem, ,,sis pro ty Relikvie šel? Kolik zranění jsi utrpěl! A teď, TEĎ na konci to vzdáš?!" Pak klidným hlasem dodala: ,,Nebo to udělám sama." Aby potvrdila své tvrzení, vzala Bezovou hůlku a dala si ji na spánek.
  ,,Dobře. Ale nechci to dělat."
  ,,Hlupáku. NO TAK DĚLEJ!"
  Max se zhluboka nadechl a zavřel oči. Pak je otevřel.
  ,,Avada Kedavra."
  Elfrieda padla k zemi a v příští vteřině seděla u stolu. Naproti ní seděla smrt a po jejich bocích sestry, to je ale jiný příběh. Její hůlka vzlétla do vzduchu, přímo do Maxovy dlaně.
  Max si šel pro Relikvie, ale radost z nich neměl. Zabil kvůli ní člověka...
  V tom za sebou uslyšel kroky. Prudce se otočil.
  ,,Ták, dokázals to. Teď zemřeš."
  Max se nechápavě podíval po vysokém, hubeném výrostkovi se zrzavými, rozcuchanými vlasy a dírou mezi zuby. Působil nezdravě. Za ním stáli ještě další tři chlapi, tlustý blondýn a dva hnědovlasí kluci, jež vypadali jako bratři.
  ,,Co tu děláte?", zeptal se. Byla to jeho první otázka, ve které viděl hlavu a patu.
  ,,My jsme tě sledovali až od té zbořené části stezky až sem. A teď tě zabijeme."
  Max vytasil hůlku, lépe řečeno sáhl po ní a ona byla v rukách toho zrzka.
  Zděšeně si uvědomil, co teď přijde. Rodičům slíbil návrat... A místo toho zemře beze cti.
  Zrzek napřáhl ruku. Maxovi se promítl celý život před očima. Pak jej přerušil záblesk zeleně v příštím momentě seděl naproti smrti.