„Jupí! Konečně domů!" Zakřičela Liz. „Nikdy jsem neviděla
že by ses tolik těšila domů Liz" usmála jsem se na ni. Jen s mála lidmi jsem se dokázala naučit komunikovat jako s Liz.Ne že bych byla nějak narušená ale nevyhledávám společnost. „Liz, Angelico? Už je tady autobus" zavolal na nás Dan, náš vedoucí. Postupně jsme se všichni rozloučili ale nejvíce my budou chybět ty krásné chvíle tady.Autobus jel zpět do Frankfurtu asi dvě hodiny a já usnula.
..........................................
Ahooj lidičky!!
Ano vím krátké ale další bude delší a lepší 😘😁
Btw... Nejsem moc na slaďárny a už vůbec ne na úchylárny tak o de mě nic takového nečekejte no nic těšíte se na další díl a zatím ahooj!😍😘😍😁😁😉
ČTEŠ
Náhoda??Nemyslím si
Novela JuvenilAhoj jmenuji se Angelica Algaze a jak už příjmení napovídá, jsem Španělka. Tedy otec je Španěl, ale žijeme ve Frankfurtu v Německu. Je mi 16 let. Mám dvě starší sestry Juanitu a Mauellu.Začaly prázdniny a já se dozvěděla že po táboře mi mamka zaříd...
