Když jsem dorazila domů čekala na mě večeře.
Tak co už se tady nestratíš? Usmála se mamka. Úsměv jsem jí vrátila.
No snad Ne.
Začaly jsme se smát.
Když jsem dojedla šla jsem si udělat hygienu a šla spát.
Než jsem usla přemýšlela jsem o Váďovi.
Ráno:
Vypadám v pohodě ha! Vypadám v pohodě já!
Zazvonil budík . Jediný budík který mě dokáže po ránu zvednou náladu.
Nová škola fakt se "těším".
Najedla jsem se a šla nahoru do koupelny.
Snažila jsem se namalovat co nejmíň.
Ve škole:
Učitelka mě Představila.
Takže tohle je: Alice Šindlová.
Vaše nová spolužačka.
Posadila mě do poslední lavice.
Úplně poslední lavice u okna.
Začala Matika.
Učitelka žvatlala před tabulí a já koukala z okna a myslela na Váďu.
Když jsem šla ze školy zkamarádila jsem se s Luckou a Lindou. Byli to dvojčata ale nebyli si až tak podobné.
Cesta domů:
Když jsem šla domů poslouchala jsem "Druhou Tvář". A psala si s Lindou.
Bum! Spadl mi IPhone.
Sehla jsem se pro něj ale někdo byl rychlejší.
Podal mi telefon a pousmál se.
Poděkovala jsem a koukla jsem se mu do obličeje.
Byl to on! Vadim Tkačeko!On o kterém se mi zdá a nemůžu na nej přestat myslet.
Posloucháš super písničku ušklíbl se.
Když mi vypadli sluchátka.
J jo é taky myslím.
Hele já jsem Vadim.
Podal mi ruku.
É Alice.
Dělala jsem jako bych ho neznala.
Ahoj a promiň.
Za co se mi omlouváš?
Že é já no že jsem tě zdržela.
Mysl Ali:
Bože si trapná. Měla si hned odejít. Bože si fakt odvážná. Jo jo já vím díky.
Pohled Vadima:
Když jsem šel domů spadl nějaký holce mobil. Zvedl jsem ho a koukl jsem jí do obličeje. Byla fakt hezká. Jo možná nádherná.Jmenovala se Alice. Tohle jméno jsem nikdy neslyšel.
Ehm Váďo.
No co je?
Pospícháš někam?
Ne. Proč?
É vlastně no já se tak trochu ztratila. Totiž my jsme sem přijely včera a já jsem fakt stracená..
No a jaký máte číslo domu?
48
No dobře takže půjdeme tudy...
Pohled Ali:
Není možný že jdu s Váďou ke mě domů...
Takže Ali. Jsme tu.
Díky Váďo.
Snažila jsem se naznačit to jestli by nechtěl třeba k nám. Protože rodiče odjeli za kamarády do Prahy a budou tam 3 dny.
Váďo a nechtěl by si k nám třeba na oběd?
No hele klidně. A nebude to vadit rodičům?
Rodiče odjeli na 3 dny do Prahy.
Aha. No klidně.
A co bude k obědu?
Zeptal se Váďa.
No Špagety ale nejdřív je musím uvařit...
Doma:
Hej Ali jak ti mám říkat? Ali ani Alice se mi moc nelíbí. Né že by se mi nelíbilo tvoje jméno ale..
No já nevím..
A jak tě říkají ve škole?
Alísku. Teda to mi říkají Linda a Lucka.
Ok Alísku. Zasmál se Váďa.
Když jsme dojedli tak jsem napsala mamce že je vše v pořádku.
Ale zapomněla jsem si vypnou mobil.
Ty mě máš n tapetě?
C co?!
Vytrhla jsem mu můj mobil z ruky a běžela do svého pokoje.
Začala jsem brečet.
.Přišel Vadim.
Promiň nechtěl jsem tě rozbrečet.
A vlastně proč brečíš??
Tohle si totiž nikdy neměl vidět.
Proč?
Protože tě Miluju...
Potom jsem se k němu otočila zády.
On mě obejmul
C co to děláš ?
To co chce každá fanynka...
547 slov
