Objal mě a šli jsme spát.
Ráno:
Krásné ráno Zlatko.
Řekl mi Váďa.
On on mi řekl Z zlatko!
É dobré Váďo.
Když jsem otevřela oči Vadim mi podal snídani.
Tady máš moje princezničko.
Jé děkuju.
Vadim mi dal Čaj a Palačinky.
Váďo to si nemusel.
Ale já chci.
Ješiši on je tak hodný a a já nevím prostě úžasný.
Váďo?
No ?
Víš včerejší noc byla krásná.
Já vím Lásko...
Když jsem se šla vysprchovat,Vadim přišel za mnou.
Váďo prosím...
Ani jsem to Nedořekla a políbil mě.
Vysprchovali jsme se a šli se projít.
Nabeštěstí tam byli nějaké holky zdřejmě fanynky.
Když jsme s Váďou procházeli jedna si nás všimla.
Ahoj Váďo!
Zakřičela jejím pištivím hlasem.
Rychle mi dal ruku pryč z boku.
É ahoj...
Můžu se s tebou vyfotit?
Jo jasně.
Když se dofotili Vadim rychle šel za mnou.
Vadime kdo to je?
No to je moje kamarádka.
Nic spolu nemáme.
V Vadime cože? Tohle že není vztah?
Nemůžu to říkat fanynkám.
Ještě to budou posílat dál. A chápeš.
Po pár minutách se mě Vadim zeptal.
Ali... Miluješ mě?
Jo miluju...
Tak musíme třeba měsíc počkat.
Pak to fanynkám řeknu...
Usmál se.
Úsměv jsem mu vrátila.
Začal mě líbat...
Naneštěstí nás ty "opičky" sledovaly.
Tohle že je kamarádka ??!
Vadim se odtrhl.
É no ne je to moje holka.
C co ale j já já mám být tvoje h holka!!
Vadim se na ní podíval ve stylu:
S tebou? Nikdy!
Ta holka se ho zeptala jestli se mu líbí.
Nechtěl jí ranit ale řekl že ne promiň.
Pro mě je tu jen jedna holka.
A to ona...
