Hate and Love- DOKONČENO

:(61

Lidičky možná už jste někdo četli tento díl, ale mě se úplně zasekl wattpad a ten díl se smazal. Mám úplně nervy a tak to možná bude trochu jinak než to bylo, ale to sand nevadí. 

**

Lehl jsem si na postel a koukal do stropu. Přemýšlel jsem nad tím proč se to všechno stalo. Proč jsem ji neožduchl? Ale ona fakt dobře líbala. Jamesi pane bože proč na to myslíš jde ti o tom zachránit vztah. Počkat je vůbec nějaký vztah? No musím něco vymyslet. Tak večeře a procházka by možná šla. Vezmu do ruky mobil a vytáčím Ell.

Po pár pípání to konečně zvedne.

J: Ell?

E: Jamesi co chceš?

J: Klid Ell, chci se jenom zeptat jestli jste dneska večer doma?

E: Jo ale proč. Jestli si tam chceš přivést Rosie a budeš se tam s ní cucat před Charlott. Je z toho zničená.

J: Ell nechci si tam nikoho vodit. Chci si s ní promluvit, pozvat na večeři.

E: Zkusit to můžeš, ale pochybuju že půjde.

J: Okey v šest jsem u vás, ale Charlott nic neříkej.

E: Ok.

Mobil jsem hodil na stůl a lehl si.

Je 17:30 a já startuju auto a jedu k baráku kde jsem ještě před pár dny bydlel.

Vystoupím, dojdu ke dveřím a zazvoním. Otevře Ell a zavolá Charlott.

Po chvíli se ve dveřích objeví Charlott. Má zarudlé oči, opuchlý obličej a vypadá strašně. Pane bože Jamesi co si to zase udělal.

Pohled Charlott

E: Charlott pojď dolů!

Zařve Ell a já se zvedám s vyhřáté postele. Jdu ke dveřím kde je zrcadlo. "Charlotto jak to vypadáš" řeknu si pro sebe, otevřu dveře a jdu dolů.

Ve vchodových dveřích vidím Jamese, co ten tu chce?

J: Ahoj Charlott.

Ch: Co tu chceš?

J: Přišel jsem se omluvit a promluvit.

Ch: Omluvit. A promluvit. Jamesi nemáme si o čem promluvit. Co mi chceš jako říct? Že to ona po tobě vyjela, že ty za to nemůžeš?

J: Ale ono to tak bylo.

Ch: Jamesi sakra jsi třikrát silnější než ona, takže by ti nedělalo problém ji odžduchnout. Ale pánovi se to asi líbilo tak si to nechal líbit.

J: Ale Charlott....

Ch: Ne Jamesi já nevím, já nevím. Ty si myslíš že tu naklušeš, omluvíš se a já ti padnu kolem krku a bude všechno jako v pohádce. Ne Jamesi toto je realita, já nemám na to ti to odpustit, ne teď. Nevím jak to bude dál.

Otočila jsem se a šla do pokoje. Zabouchla jsem za sebou dveře a svezla se po nich. Hlavu jsem dala do kolen a začala brečet.

***

Tak snad je to aspoň trochu stejné a už se to nesekne.

Tak jóóó

N.I.K.O.L. <3