18.3.2017#47kategorie romance
Co se stane když se obyčejná holka jako je Charlott zamiluje do kluka, který je děvkař a s žádnou holkou nikdy nic mít nechce?
Je oblíbený, krásný, ale ona obyčejná.
Zamiluje se do ní? Čti tento příběh a dozvíš se víc...
Děkuji za 600 přečtení <3 Tato kapitola bude mít asi 1000 slov <3 Jste boží <3
Připomenutí dílu
Ch: ODPUŠTĚNO!!!! :3
Je to za mnou. Teď jenom čekat co bude dál. Po 10minutách si to zobrazil. Ale neodepsal. Bojím se. Ale už píše....
J: Jen počkej zítra <3
Ch: Bojím se.
J: To nemusíš.
Potom jsem se zachumlala do peřiny a přemýšlela co James chystá. Dlouho jsem ale nepřemýšlela, protože jsem usla. ____________________________________
Dneska není škola jelikož je sobota. James mi ještě přes noc napsal že mám přijít v 10 do parku. Docel se bojím co chystá, ale těším se. :D Je 8 a já už pomalu vylézám z postele. Hned mířím do koupelny. Umyla jsem se, vyčistila zuby, namalovala a nakonec trochu nakulmovala své nové vlasy. Potom jsem šla do kuchyně. Stála tam mamka a něco kuchtila.
Ch: Ahoj mamčo, co kuchtíš?
M: Ahoj kočičko. Palačinky.
řekla a podala mi talíř s palačinkami
Ch: Děkuji
Sedla jsem si a pustila jsem se do jídla. Když jsem dojedla umyla jsem talíře a šla si vybrat outfit. Dlouho jsem přemýšlela co si obleču. Je docela zima tak jsem si nechtěla dávat šaty.
Nakonec jsem si na sebe dala černé legíny, vínový svetr a přes to potom teplou bundu.
Bylo půl 10 a já jsem vyrazila do parku.
V parku jsem byla v 9:55 sedla jsem si na lavičku a čekala.
Najednou se něčí ruce objevili na mých očích. Otočila jsem se a koho jsem neviděla. Stála tam Nici a smála se jako sluníčko.
Ch: Co ty tady?
N: Pomáhala jsem Jamesovi připravit překvapení.
Ch: Aha. A co se chystá?
N: To má být překvapení.
dořekla a poslala mi vzdušnou pusu :* udělala jsem naštvaný pohled, ale dlouho mi to nevydrželo
N: Tak pojď já ti zavážu oči a jdeme.
Ch: No dobře.
Nici mi zavázala oči a někam mě táhla. "Jsme tady" řekla, ale oči mi nechala zavázané.
Ch: Tak mi rozvaž oči.
N: Až za chvíli.
Ještě asi 10 minut jsem tam takhle stála a potom se ozvalo "Tři, Dva, Jedna...Teď." A rozvázali mo oči. Když jsem konečně viděla tak jsem nevěřila svým očím. Stál tam James a v ruce měl snad milion růží. Šel ke mě, když byl u mě tak se mi podíval hluboko do očí. V těch jeho jsem viděla nervozitu, strach a zároveň i radost. "Sluší ti to. A toto je pro tebe." řekl, usmál se a podal mi růže. "D-d-děkuji" vykoktala jsem ze sebe. Nici mě hned vyfotila. A potom se někde vypařila.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
