1.Chapter

46 11 13
                                    


Utíkala jsem lesem někam do neznáma. Slyšela jsem jeho kroky, jak běží za mnou. Přišlo mi, že čím víc chci utíkat, tím míň to jde. Když už jsem si myslela, že je po všem, ohlédla jsem se za sebe, ale byla to chyba. Zakopal jsem o kořen stromu.

,,Auuu," spadla jsem na zem a dívala se na mé rozbité koleno, ze kterého tekla krev.

V tom jsem zaslechla prasknutí větve. Prudce jsem zvedla hlavu a spatřila neznámou postavu. Bála jsem se, nevěděla jsem co dělat. Chtěla jsem utíkat, křičet, ale místo toho jsem jen seděla a koukala. Tlukot mého srdce se zvyšoval a pocity se míchaly. Prohlédla jsem si ho od paty až k hla-.

Otevřela jsem oči a prudce si sedla. Cítila jsem, jak mi tečou slzy po tváři. Začala jsem brečet ještě víc. Už mě to nebaví, každý večer se bojím usnout. Bojím se zavřít oči, protože si myslím, že to bude horší a horší. Chytla jsem se za hlavu a lehla si zpátky do postele.
Zbývalo mi pár hodin, než mi měl zvonit budík. Bohužel se mi už nepovedlo usnout. Celé hodiny jsem se převalovala ze strany na stranu a nakonec to vzdala. Jen tak jsem ležela na posteli a zírala do zdi. V hlavě se mi pořád dokola přemítal dnešní sen. Byl tak děsivý. Klukovi jsem do obličeje neviděla, protože měl kapuci a šátek přes obličej, který mu odhaloval pouze hnědé oči. Odhadovala jsem ho na kluka podle postavy a oblečení, které měl na sobě.

I leave my heart open..

Začal mi zvonit budík, který jsem s nezájmem vypnula a posadila se. Promnula jsem si oči a zadívala se ven z okna. Sluníčko svítilo na stromy, které se pohybovaly ze strany na stranu. Modrá obloha byla téměř bez mráčků a ptáčci poletovali všude možně. V tu chvíli jsem jim záviděla volnost, kterou mají. Můžou si létat kam chtějí, nemají žádné starosti, jsou volní! 

,,Jsi vzhůru?" Zeptala se mamka, která se objevila ve dveřích a usmála se na mě.

,,Jo, jsem," pohédla jsem na ní a úsměv jí opětovala.

,,Tak se pojď nasnídat," prohrábla si vlasy a odešla.

Zamířila jsem v pyžamu směrem do kuchyně a sedla si ke stolu, vedle mamky. S chutí jsem se pustila do lívanců, které ležely na stole a k tomu popíjela kakao.

,,Ty děvko!" vykřiknul táta na mámu, když se přiřítil do kuchyně a vlepil mamce facku. Mamka se chytla za tvář a nechala slzám volný průběh. ,,Spala jsi sním co!?" zamračil se a na čele se mu udělala vráska.

Mamka se na něj vyděšeně podívala a poté svůj zrak sklopila k zemi. Nechápala jsem to. Netušila jsem, o čem je řeč. Jen jsem mlčela a sledovala všechno, co se tu dělo.

,,Proč si jí dal facku?" Rozzlobila jsem se a postavila se na nohy. Hleděla jsem si s tátou vzájemně do očí. Na chvíli jsem se podívala na mamku, která mě vyděšeně sledovala a poté jsem svůj zrak znovu upřela na rozzuřeného otce.

,,Ty se do toho nepleť!" Odbyl mě a dal si ruce v bok.

,,Nebudeš jí bezdůvodně mlátit! Je to moje máma a tvoje manželka, tak se sakra uklidni!" zakřičela jsem na celý byt a na tváři mi přistála silná facka. Málem jsem hlavou nabourala do zdi, ale udržela jsem se.

,,Je to obyčejná kurva!" řekl a poté odešel pryč z domu. Byla jsem ráda, že odešel a nechal nás s mámou osamotě. Rukou jsem si hladila štípající tvář a doufala, že se otec brzy uklidní.

                      〰〰〰〰〰

Dobře, dobře náše  první společná  kapitola je na světě.  ❤ Nechci si nějak zvyšovat Ego..⚠ Ale tahle kapitola se mi opravdu líbí. Tak doufám že se bude líbit i vám.

👑KlruZelenkov a Imprincesswhore👑

DreamsKde žijí příběhy. Začni objevovat