"Ahoj Lauro jsem doma,dnes jsem skončila o 2 hodiny dříve v práci" řekla máma jak vcházela do bytu.
"Mami!! Je dobře že jsi konečně tady!"
"Co se stalo Lauro?"
"Ta postava šla ke mě natahovalo to ruku přímo ke mně! "
"Jaká postava prosimtě? Něco se ti jenom zdálo a teď šup a jdi spát"
"Ale mami"
"Žádné ale Lauro, ať už tě vidím v posteli "
.
"Nechápala jsem to.. Proč mi nevěřila? Vždyť říkám pravdu!" říkala jsem si v mysli, jak jsem šla do pokoje.
Otevřela jsem dveře do pokoje, vešla jsem, zavřela je a po tmě jsem šla do postele. Měla jsem divný pocit,jako by za mnou někdo byl. Neřešila jsem to a stále jsem šla k posteli. Moje postel má dole asi tak 20 cm mezeru, jako normální postele. Zastavila jsem se, a rozhlédla sem se po pokoji. Něco mě chytlo za nohu. Rychle jsem skočila do postele a přyklila jsem se peřinou. Začala jsem se klepat strachem a otočila sem se tak,že jsem se koukala do stěny co byla hned vedle mě, jelikož mám postel u rohu pokoje. Něco jsem slyšela. Pomalu, jsem se začala otáčet, koukla jsem se ke dveřím, a tam stála ta černá postava s červenými očmi. Koukalo se to na mě. Rozsvítila jsem lampičku a ta postava byla pryč. Zhasla jsem, a zase tam byla.
Opět, jsem rozsvítila, takhle to bylo asi tak 3x po sobě.. Jak sem už po čtvrté zhasla, ta postava byla už vedle mě. Rychle jsem rozsvítila, a běžela za mamkou do vedlejšího pokoje. Všechno,co se stalo jsem jí popsala, ale ona mi stále nevěřila. Řekla, že to nic není, a ať si lehnu vedle ní, a spim sní v pokoji. Byla jsem za to ráda, jelikož bych už v mém pokoji nedokázala usnout.
Ráno, jak jsem vstávala, tak už mamka byla v práci. Nechala mi malý vzkaz na stole, kde bylo napsáno:
