She'll Be The One/ Shawn Mendes

3

Hodina chemie probíhala tak, jako vždycky. Akorát se na mě furt otáčel Shawn, vůbec nevím proč.
Ale vypadal u toho vtipně.

O začátku přestávky jsem se rozhodla jít na WC. Na chodbě si mě však odchytla Hastingsová. A sakra.... To bude určitě kvůli Ashley.

"Emily! To snad nemyslíš vážně! " začala. "Jak můžeš být na Ashley tak hrubá?! Narozdíl od tebe je to pilná a vzorná studentka. Okamžitě se jí běž omluvit! " zaječela svým křiklavým hlasem
"Dobře, jenom si potřebuju-"
"Já jsem řekla okamžitě!" skočila mi do řeči.
Pozvzdychla jsem si a šla zpátky do třídy, kam mě hned následovala učitelka.
Šla jsem k umyvadlu, kde stála Ashley a pod učitelčiným dohledem jsem se jí musela omluvit. Nadzvedla jsem obočí stylem, kterým jsem dala na jevo, že je mi to ukradené
"Promiň, Ashley" otočila jsem se a už chtěla odejít, ale učitelka mě ještě chytla za ramena se slovy:
"Promiň za co? " neochotně jsem si povzdychla.
"Promiň za to, že jsem na tebe byla tak HRUBÁ. Řekla jsem a slovo
" hrubá" naschvál zdůraznila.

Otočila jsem se a zamířila konečně k velkým bílým dveřím s černým nápisem "WC"

Vrátila jsem se zpátky do třídy a bezmyšlenkovitě všechny pozorovala. Jako první se mi naskytl pohled na Jackoba, který se nahlas smál svým pofidérním psycho smíchem." Proč se tak směje? " řekla jsem zmateně pro sebe.
Přistoupila jsem o krok doleva a uviděla tam Shawna, jak mu něco říká a také se směje.
Nad tou situací jsem se také musela zasmát, protože to celé vypadalo opravdu vtipně.

V té chvíli jsem se zamýšlela nad Shawnem , kterého jsem taktéž pozorovala. Vzpomněla jsem si na to, jak se mi představil. Bylo to od něj moc milé.
V hlavě jsem si přehrávala, co mi řekl.

"Ahoj, jsem Shawn. Shawn Mendes"
Shawn Mendes.... Shawn.... Mendes
Začnu si opakovat v hlavě. To jméno....Ta tvář..... Tmavé vlasy..... Krásný široký úsměv. Je mi strašně povědomý. Jakobych ho znala už předtím.
Jenže nemůžu přijít na to odkud a jak.

Nad touto myšlenkou jsem se pousmála.
Stále o něm přesto nevím téměř nic. Pouze jeho jméno. Chtěla bych ho poznat víc.
Z přemýšlení mě vytrhlo školní zvonění oznamující konec přestávky a zároveň začátek další hodiny.

Posadila jsem se na místo a čekala, až do hodiny přijde učitelka.

+++

Konečně, jsem osvobozena. Odcupitám ke své skříňce a začnu se chystat na odchod ze školní budovy.
Najednou jsem za svými zády uslyšela příjemný a povědomý hlas. Je to on.
"Ahoj" otočím se a spatřím onoho kluka, se kterým jsem včera trávila hodinu biologie na mém novém místě. Široce se usmívá a drží si jednu ze svých dvou bílých tkaniček na jeho hnědé mikině. Úsměv má opravdu krásný a zároveň mi je opravdu moc povědomý. Odkud ho jenom znám?
"Ehh, ahoj" úsměv jsem mu opětovala.
"Jen mě napadlo.... Jestli bys někdy nechtěla zajít ven. " roztomile nadzvedl obočí
"Noo.. Tak jo. Ráda" usmála jsem se.
"Fajn, ještě ti napíšu" řekl mile. Chvíli jsme tam ještě postávali a potom Shawn přerušil to trapné ticho
"Tak se měj" pousmál se levým koutkem jeho úst.
"Ty taky" odpověděla jsem a věnovala se dál nazouvání svých bot.

--
Seděla jsem na červeném křesle v obývacím pokoji. Za velkými proskleným dveřmi jemně foukal vítr a poprchávalo. Přemýšlela jsem o všem možném. Naráz mě něco přimnělo myslet na Taylor.

Taylor byla moje nejlepší kamarádka.....dokud nezemřela. Nikdo do teď neví příčinu. Prostě ji našli mrtvou v lese. Podle výsledků policie to byla sebevražda. Já tomu ale nevěřím. Proč by to Taylor dělala? Znala jsem ji víc než ji znali její rodiče. Věděla jsem o ní všechno. Snad by mi řekla, že má nějaké problémy. Nechápu to. Tato událost mě zasáhla hluboko do srdce. Není nic horšího, než ztratit člověka, který je něco jako vaše rodina. Kromě její rodiny a mě to zranilo i Bellu. Taky byli nejlepší kamarádky. My 3 jsme byli úplně nejlepší kamarádky, dokud se to nestalo. Naštěstí máme ještě samy sebe a slíbily jsme si, že na Taylor NIKDY nezapomeneme.

Ze vzpomínek mě přerušilo mokro na mém svetru. Ani jsem si neuvědomila, že brečím. Utřela jsem si slzy a podívala se na telefon. Nic nového.
Z chodby jsem uslyšela hlas mé mamky.
"Ahoj, zlato. Jsem doma!" řekla radostně. "Ahoj" usmála jsem se na ni.
"Jak bylo ve škole? Máš nějakou novou známku? "
"Celkem nuda. Ne, nemám"
"Fajn, nevadilo by ti, kdybych dneska večer šla na schůzku s jedním pánem ? "

Já mamka a Amy. Bydlíme samy. Táta se odstěhoval na Floridu a našel si novou milenku. Jednou za měsíc mně a Amy zavolá jak se máme. Sice se na nás úplně nevykašlal, ale tohle mě mrzí.

"Za jakým? " zamračila jsem se
"Potom ti to povím"
"Tak dobře"
"Fajn" usmála se.

Šla jsem do svého pokoje a pustila si hudbu.