Ruská ruleta Wattpadu

Očima laně

Autor: MademoiselleFurieuse
Žánr: Mystery/thriller
Forma psaní: Er

Anotace
Syrový psychologický thriller o únosu, znásilnění, ztrátě důstojnosti a temnotě lidské duše. Šestnáctiletá Štěpánka se stává objektem touhy jednoho ze svých profesorů, který po rok trvajícím vnitřním boji podlehne vábení a nechá volný průchod svému chtíči. Ovšem pošpiněním z rukou člověka, který by měl být morálním kompasem, děsivé útrapy studentky s očima plaché laně teprve začínají.

Upozornění: Příběh obsahuje scény a výrazy, jež nejsou vhodné pro děti a mládež.

1. názor - mondycz
Očima laně je dle mého názoru jedno z nejlepších děl na celém českém Wattpadu. Tento drsný psychologický thriller, který si nebere servítky a s mrazivou autentičností vykresluje hrůzy, jimiž si musí po svém únosu a znásilnění projít šestnáctiletá dívka, ovšem rozhodně není pro každého. A není to snad kvůli naturalisticky vykresleným sexuálním scénám - ty jsou zpracované až překvapivě decentně a je jich velice málo. Jenže z toho, co Štěpánku čeká poté, nemusí být mnohým lidem dobře po těle.
Kniha má naprosto strhující děj, skvěle vykreslené postavy a je psaná se stylistickou zručností, která není mezi amatérskými autory často k vidění. Mně osobně vadila vlastně jen skutečnost, že jedna scéna se opírá o téměř neuvěřitelnou shodu okolností, ale vynikající závěr příběhu mi to bohatě vynahradil.

2. názor - Melissandra-Rios
Napjatá od začátku do konce. Místy jsem sama musela přestat číst, protože mi došel dech.
Můj obdiv patří k dílu a autorce z toho důvodu, že se pustila na velmi tenký led. Dílo může mnohým připadat nechutné, vulgární až pohoršující a narušující morální představy o těch, kteří mají vést budoucí generace.
Já tvrdím, že vypsat něco tak neskutečně dováženého, něco o čem lidé jen šeptají a před čím se snaží zavírat oči, protože je to prostě společensky nepřijatelné a odporné. To chce obrovskou dávku morálního cítění a odvahy.
Ukázat světu, že vedle sladko-bolných románů a pohádek, smělých fantasy a lechtivých romancí je temnější svět. Svět lidské mysli, která skrývá různá zákoutí. Příběh Očima Laně ukazuje hrůzu, která je schopna se zrodit v myšlenkách, stejně tak i odraz toho brutálního činu.
Za mne opět excelentní práce.

3. názor - xAsadx
Kontroverzní téma tolik známé, avšak tentokrát zpracované bez romantizace. Příběh je psán skutečně čtivě a poutavě, autorka má velice dobrý styl psaní i rozvinutou slovní zásobu. Popis událostí je obohacen a barvitá přirovnání a skvělé formulace. Jak pravopis, tak gramatika je až na pár menších chyb na velice dobré úrovni. Problémem díla by mohla být logika, která místy hapruje, a hlavně jakási plochost či nedotaženost postavy hlavní hrdinky. Její reakce na některé skutečnosti či situace vypadají nepřirozeně, myšlenky místy možná až trochu násilně vnucené. Není to však problém přítomný naprosto vždy, i tak ale není zanedbatelný. Jako další chybu v této postavě bych viděl to, že autorka sama opakuje, jak Štěpánka je chytrá, jenže ona se podle toho zrovna nechová. Jiné postavy jsou na tom už lépe. Především stojí za zmínku policistka Slovačka, která se dle mého opravdu povedla.

4. názor - Jokie-oniisan
Slečinka moc dobře ví, jak upoutat pozornost, využít kontroverze a omotat si čtenáře kolem prstu. Už na první pohled se snaží jakousi profesionalitu zkombinovat s vlastním hravým stylem, za což autorce patří výrazné zdvižení palce. Neskutečně se mi zamlouvá čtivost příběhu, surové poznámky a naprosto odměřený vztah k samotné knize, který chybí většině podobných děl. Autorka ani na malou chvíli nepropadla soucitu s vlastním výtvorem, znatelně se soustředila jak na kladné postavy, tak na hlavního "záporáka". Už jen z toho musí být všem jasné, že svou knihu bere velice vážně a nesnaží se zavděčit potenciálním čtenářům, kteří by možná chtěli trochu nemístné romantiky.
Co se pravopisu týče, není bezchybný, ale rozhodně je více než dostačující. Překlepy autorka minimalizovala a chybky, kterých si nejspíše nevšimla, jsou tak zanedbatelné, že snad ani nemá cenu některou z nich uvádět. Méně všímavý čtenář je stejně dozajista přehlédne :)
Co však na knize považuji za veliké mínus - tak veliké, že jsem musela místo nadšeného poskakování a tleskání, ze sebe vytlačit jen bezvýrazné "meh"- je absurdnost, nevyzrálost a viditelná neinformovanost. Nemusím se ani ptát a už je mi jasné, že pisatelka je ještě dítě, které toho moc neví o funkci těla, posloupnosti psychiky, bolesti a podobně. Především dozajista neví nic o onom aktu, který se snaží popisovat. Za snahu má jedničku s hvězdičkou, ale provedení už tak slavné není. Na příběhu neshledávám nic moc drastického, skutečně znepokojivého a ani to ve mně nevyvolalo soucit k Štěpánce. Asi jsem netvor, nebo něco podobného, ale víc pocitů ve mně vyvolala myš, kterou mi včera naše kočka přinesla až do pokoje.
Na to navazuje plochost hlavní postavy, její hloupé jednání a fakt, že ta holka prostě není zajímavá. Možná kdyby nebylo neustále poukazováno na to, jak je chytrá a rozumná, dala by se její mdlost malinko omluvit. Bohužel i zde platí, že to, co napíše o postavě autor, musí souhlasit se skutečnou prezentací postavy. A přesně tohle tu chybí. Opravdovost. Promítnutí charakteru a jeho popisu v jednom. Nevidím to tam, opravdu ne. Chvilkama jsem si dokonce říkala, že pan učitel je dost nenáročný, když mu učarovala taková rybka.
Taky musím říct, ale to je čistě můj subjektivní pocit, na který jsem v průběhu hodnocení nebrala zřetel, že mě těžce nebavily díly, které se věnovaly bratru unesené. Opravdu mě to ubíjelo, snažila jsem se z toho těžit co nejvíc, ale opravdu to nešlo. Ale jak říkám - na tohle jsem ohledy nebrala, prostě se mi to nelíbilo no, jiní tenhle názor mít nemusí a tak jsem to brala jako vlastní nedostatek, nikoli nedostatek knihy.
Ale abych pořád jenom nepindala, tak vedle špatné logiky a hlavní postavy, jiné oblasti mě bavily neskutečně. A to především opravdu skutečně vykreslený a děsivý učitel, ze kterého jde hrůza. Líbilo se mi, jak autorka zpočátku popisovala jen jeho nechutnou mysl a až úúúplně na konci se zmínila o jeho nepatřičném vzhledu. Umím si představit, že většině čtenářů zpětně přejel mráz po zádech - bravo! Ale největší aplaus stejně patří Slovačce - mrzuté policistce, která bere pořekadlo "podle sebe soudím tebe" až příliš doslova.
(Mimochodem, ten největší nelogismus se mi paradoxně neuvěřitelně líbil a jsem zcela pro to, aby zůstal tam, kde je. Soud. Byť to takhle opravdu nefunguje a nikdy fungovat nebude, báječně krutý happy end se mi zamlouvá.)

Shrnutí
Náš tým byl opět rozpolcen, a to skvěle napsaným příběhem Očima laně. Někteří z nás z něj byli doopravdy nadšeni, jiní zvolili skeptičtější přístup. Neboť velice dobrý styl psaní a místy až dechberoucí atmosféra v tomto případě skrývaly pár nelogičností a nepřirozené chování především jedné z postav, dílo bohužel nemohlo dosáhnout na nejvyšší hodnocení. Avšak i navzdory těmto nedostatkům jsme nuceni uznat jeho nesporné kvality a udělit mu stříbrnou plaketu.

Tento příběh byl z Wattpadu stažen!

Nalézt jej můžete zde:
http://ocima-lane.webnode.cz