Vymezení pojmu
Z historického hlediska lze černou magii označit jako magii zvrhlou, jejíž stoupenci již v dobách jejího zrodu pečlivě chránili její zákonitosti a tajemství, aby nebyla využívána k „nízkým" a „nebezpečným" účelům nezasvěcených osob. Černá magie je starobylé odvětví kouzelnického umění, jehož cílem je škodit druhým. Každý magický úkon určený k působení zla může být definován jako černá magie, v nejširším slova smyslu za ní můžeme považovat jakékoliv magické působení, které je motivováno sobeckými účely. Jedním z úhlavních cílů černé magie je přizpůsobit si přirozený běh událostí a svévolně jím manipulovat ve svůj vlastní prospěch.
Při jejím praktikování je potřeba někoho trýznit, trápit, ovládat, škodit mu a podrobovat si jej. Hlavním rozpoznávacím kritériem toho, zda jde o černou magii, je to, že je vykonávána bez souhlasu toho, na koho je používána a často i bez jeho úplného vědomí.
Převažující pojetí černé magie dobře charakterizuje vymezení, které podal C. de Plancy ve svém Pekelném slovníku (1845, s. 529): „Magie černá neboli ďábelská, vyučovaná ďáblem a praktikovaná pod jeho vlivem, je umění obcovat s démony s důsledkem učinit s nimi pakt a nechat si sloužit od nich tak, aby činili nadpřirozené věci."
Zlo Černé magie bylo vždy – ať přímo či nepřímo - spojováno s ďáblem a démony, s kultem a vírou v Satana. Černá magie je svůdná především pro určitý typ lidí, kteří v ní spatřují prostředek k dosažení toho, co jim život odepřel, na co nestačí svými přirozenými silami, i všeho dovoleného a současně lákavého.
Oslovuje lidi ponížené, uražené, trpící a rozdychtěné, ale také lidi ponížené, uražené a trpící. Vedle lidské zloby a touhy po moci se do černé magie promítá také ziskuchtivost a poživačnost.
Praxe černé magie je spojena s fantaziemi, které plynou ze všeho, co v sobě člověk musel potlačit, co si musel odepřít, co mu nebylo dopřáno nebo dovoleno. Její kořeny nacházíme v nejtemnějších oblastech lidského vědomí, což tvoří velký díl její přitažlivosti.
Formy a cíle černé magie
Černá magie usiluje o zlé a zhoubné cíle. Obrací se na démonické síly a používá k tomu zvláštní rituály, které mají druhým působit zlo. Jejich účelem je působit nemoci, přitěžovat těm, kdo už jsou nemocní, přivádět lidi do finančních těžkostí, vyvolávat konflikty a rozdělení v rodinách, přitahovat k sobě navzájem lidi, kteří k sobě nepatří a jejichž vztah je pro ně destruktivní, anebo naopak vzdalovat od sebe lidi blízké, bránit růstu člověka v práci a nakonec také zlořečením způsobit smrt.
Jednou z nejčastějších forem černomagického působení je černomagické „čarování". Záměrem tohoto čarování je působení škod bližním na životě, na zdraví nebo na majetku za pomoci démonických sil. Může se tak dít přímo nebo nepřímo, podle toho, jak se toto čarování provádí a jak probíhá. Mezi různé formy čarování se obvykle počítá očarování, uhranutí, uřknutí, zaříkávání, svazování, proklínání.
Formy čarování
Očarování je nejrozšířenější forma čarování, jíž mágové škodí druhým lidem nebo naopak někoho chrání před působením jiných zlých kouzel (odčarování).
Uhranutí označuje čarovnou moc působící skrze pohled, který má škodit druhým a působit jim obtíže nejrůznějšího druhu.
Uřknutí označuje výsledek schopnosti některých osob, které už svou pouhou přítomností, slovy nebo pohledem umí působit neštěstí, nemoci a další těžkosti.
