Způsobilo to velký rozruch.
Jeho odchod ze skupiny nikdo nečekal.
A jeho vysvětlení skoro nikdo nechápal.
Avšak příliš mu na tom nezáleželo.
Spadl z něj obrovský kus tíhy.
A pro jednou mu tak zase bylo dobře, až sám nemohl uvěřit tomu, jak málo k tomu stačilo a jak je to ve výsledku navzdory všemu vlastně pěkné.
Na letišti pak téměř plakal štěstím.
Mířil domů.
Za svými blízkými. Za pár přáteli, kteří mu tam z dětství zůstali.
A opouštěl ty, co ho nenáviděli.
Co ho kolikrát nevědomky ničili.
A ne, nechyběli mu ani na malou chvíli.
Sedět totiž po tom všem v zahradě jeho rodičů, pod tím starým stromem, jíst chřestový koláč od mamky a pít černý čaj s domácím pampeliškovým medem a přitom se dívat na letní oblohu a nechávat si na tvář dopadat paprsky Slunce, bylo vůbec to nejlepší, co mohlo v daný moment existovat.
Cítit život ve vlastním těle.
Po dlouhé době.
Po čtyřech letech.
Být šťastný.
ČTEŠ
FAREWELL ✔
Short StoryStál tam a věděl, že je to naposledy. Příběh pojednává o nejmenovaném zpěvákovi světoznámé skupiny, který prohrál boj nejen se svými přáteli a kolegy, ale především sám se sebou.
