Když jsem došla k nádraží už tam bylo plno lidí. Podívala jsem se na hodiny a bylo 6:55. I když bylo pozdě tak jsem tu pořád neviděla Kačku.
Najednou na mě sáhla ruka. Lekla jsem se a otočila. K mému ulevení tam stála Kačka a smála se. Pozdravili jsme se a nasedli do autobuse. Celou cestu jsme nenápadně koukali po lidech v autobuse. Když jsem se podívala na 3 sedačku od zadu tak tam byl moc pěkný kluk.
Řekla jsem: Ten kluk tam je pěknej.
Kačka: Jo je mě se zase líbí tam ten vepředu.
Já: Ten blonďák ?
Kačka: Jo.
Pak už jsme si jenom povídali a strašně se těšili. Jeli jsme asi 3 hodiny a konečně jsme zastavili. Řekli nám: Seďte! Postupně si vás budeme volat ať není zmatek...
Když konečně zavolali moje a Katčino příjmení, šli jsme si pro kufry. A tam nás poslali na takový celkem velký plácek...
Omlouvám se za všechny chyby co v tomto příběhu jsou a budou. Děkuju že si tento příběh vůbec někdo přečte.
ČTEŠ
"Prázdniny Snů"
Teen FictionJsem normální holka co žije v Praze. Mám oba rodiče, žijí spolu a mají se rádi (v té době jsem si to myslela). O prázdninách jedu na tábor a moc se na něj těším. TO JSEM OVŠEM NEVĚDĚLA CO SE BUDE DÍT... ------------------------- UPOZORNĚNÍ: Tato kni...
