I never forget you!

3.Part

Koukala jsem na to jak puk.Srdce jsem měla až někde v krku a o mém tepu ani nemluvím.nemotorně jsem odemkla mobil a rozklikla jsem zprávu u twittru.Jakmile jsem viděla,že mi Juss odpověděl,nahrnuli se mi slzy do oší a nedali se zastavit.Rozklikla jsem kolonku a přes slzy jsem se snažila přečíst zprávu.

„Nemáš za co děkovat!:)Taky se hrozně těším ta ten koncert a pamatuj,že já tě miluji víc!!!“

Usmívala jsem se nad tou zprávou jak sluníčko na hnoji.Začala jsem zrychleně dýchat.Kdyby mě teď někdo viděl,řekl by si,že jsem padlá na hlavu.Že brečím nad zprávou od jednoho kluka,ale on není jen tak obyčejný kluk.On je Justin Drew Bieber!Na nic jsem nečekala a odepsala mu.

„Píše ti milión holek za jednu minutu a ty odepíšeš zrovna mě.Nemůžu tomu uvěřit!A mám za co děkovat,už několikrát jsem se pokusila zabít kvůli rodiným problémům,ale tys mi dal důvod že mám jít dál.Mám jít za svým snem a nikdy neříkat nikdy.Takže ti děkuju!nebýt tebe,nebyla by jsem tu:‘)Miluji tě!♥“

Napsala jsem zprávu přes slzy a lehla si do postele.Vzala jsem si k sobě setry plyšáka a brečela jsem do něj.Pro někoho obyčejná zpráva,pro mě splněný sen.Někdo zaklepal na dveře.“Ano?“ Odpověděla jsem a utřela si slzy.Pomalu se otevřeli dveře a já mírně vykulila oči když jsem zjistila kdo to je.Myslela jsem si že je to mamka,ale spletla jsem se.“Ahoj.“ řekl s úsměvem a zavřel za sebou dveře.“A-ahoj.“ Řekla jsem zmateně a postavila se z postele.“Ty si brečela?“ Zeptal se starostlivě a popošel ke mně.Promnula jsem si oči a mile jsem se na něj usmála.“Neřeš to.“  Mávla jsem nad tím rukou.“Ale já to chci řešit.“ Chytil mě za ruku a díval se mi do očí.Podívala jsem se naše ruce a potom na něj.“Sou to slzy štěstí.“ Usmála jsem se.“Aha,a řekneš mi důvod?“ Řekl s úsměvem.‘Jo a ty si o mě budeš myslet jsem nějaký mokrá 13ka‘ uchechtla jsem se nad svojí myšlenkou.Chtěla jsem něco říct,ale pípnul mi mobil.Vzala jsem ho do ruky a jedním pohybem jsem ho odemkla.Rozklikla jsem zprávu a cítila jak se mi podlamují kolena.“Si v pořádku?“ Zeptal se mě Dave.Úplně jsem na něj zapomněla.“Ehm,jo jsem.Neměla bych?“ „No,celá si se rozzářila když si se koukla do mobilu.“ Řekl s úsměvem.Usmála jsem se od ucha k uchu a koukla se na zprávu.

Od Justina:“Prosím už na to nikdy nemysli.Hrozně to bolí když příjdu o jednu ze svých princezen a ty nejsi vyjímka!Nevím jaký máš problém,ale zkus ho překročit se vztyčenou hlavou.Buď silná,vím že to dokážeš!Ano,každou minutu mi napíše jedna z mojich princezenJA proč jsem odepsal právě tobě?Najel jsem na tvojí stránku a líbila ses mi.Prohlídnul jsem si tvoje fotky a asi se zamiloval:DJsi hrozně nádherná.Máš krásný oči a úsměv!Škoda že nikdy nebudeš mojeLJá tě miluji víc!!!“

Dočítala jsem zprávu a úsměv jsem měla od ucha k uchu.Tělo se mi celé třáslo.nohy se mi podlamovali,srdce jsem měla v krku a můj tep vystřeloval několik metrů vysoko.“Miley?Vážně jsem v pořádku?“ Podívala jsem se na Dava a pokroutila jsem hlavou.Sedla jsem si na postel a mobil mi zpadnul na zem.Dave se pro něj ohnul a přečetl si zprávy.Koukal na to jak puk.“Fake.“ Jediný co z něho vyšlo.“Je to ověřenej účet!“ Řekla jsem naštvaně.Nesnášim když někdo říkal že to nenapsal on atd.“Počkat,takže tobě napsal Justin Bieber že se asi zamiloval a že si nádherná?!“ Řekl s nechápavým tónem v hlasu.Jen jsem přikývla a dál se usmívala.“No,tak není jedinej že jo.“Řekl si skoro pro sebe ale já to slyšela.“Jak to myslíš?“ prohrábnul si vlasy a snažil se přijít na správný slova.“To je jedno,ale rád bych ti řekl proč jsem přišel.“ „Taky by mě to zajímalo.“ Řekla jsem s úsměvem.“No já..nevím jak to říct..Prostě já..“ odmlčel se a podíval se mi do očí.Měl je krásně modrý.Naprosto dokonalý,proč jsem si jich nevšimla už dřív?No jasně,protože ho nemám ráda.Bylo to divný,ale ztrácela jsem se v nich.“Miley šla by si se mnou do kina?“Řekl nervózně a u toho si hrál s lemem baseballové mikiny.Vykulila jsem na ně oči.“Zveš mě na rande?“ řekla jsem se zvednutým obočím.“No,vlastně jo.“ Prohrábnul si vlasy.“Tak dobře.“ Řekla jsem s úsměvem.Vyvalil na mě oči.bylo vidět že se mu ulevilo,určitě očekával že řeknu ne.Ale jak řekla mamka,nesmím se zavírat do sebe,musím se bavit.Pane bože dyť je mi už 20!“Fakt?“ bylo vidět že je šťastný.Zasmála jsem se nad ním.“Ano,půjdu moc ráda.“ Postavila jsem se a šla k němu."Kdy a v kolik?" "Ehm,dneska v osm?" řekl nervózně,bxlo to roztomilí."Tak jo." řekla jsem s úsměvem a skousla si spodní ret.Dave se usmál a strčil mi pramen za ucho."Takže v osm." mrknul na mě a vyšel z pokoje.Doprovodila jsem ho ke dveřím kde jsme se rozloučili."Ááá,tady má někdo rande." řekla mamka s úsměvem na tváři.Pokroutila jsem nad ní oči."Není to rande,to si nemůžu vyjít s klukem aniž by to hned bylo rande?" uchechtla jsem se a rozhazovala jsem rukama."Jak myslíš." řekla mamka a odešla do kuchyně.Protočila jsem očima a šla do pokoje.Lehla jsem si na postel a na ntb si pustila Dr.Who?Ten seriál miluji.Jedla jsem u toho bonbónky a furt si dokola a dokola četla co mi Juss napsal.Přemýšlela jsem nad tím co mu napíšu.Nakonec jsem se rozhodla že mu neodepíšu.Stejně by mi už neodepsal.položila jsem mobil na stolík a koukala na Doctora.