Bryan
Brouzdám po internetu a hledám, jestli se někde nekoná nějaká charitativní akce. Charitě jsem se začal věnovat před 8 lety, když mi bylo 20. Umřel mi děda a babička zůstala na všechno sama. Tehdy jsem si začal uvědomovat, že spoustu lidí potřebuje pomoc druhých. Šel jsem na několik přednášek, kurzů a seminářů. Stal jsem se členem místního charitativního spolku, který se stará o seniory a lidi bez domova. Také pravidelně navštěvuji nejbližší sirotčinec a přispívám na něj a na nedalekou nemocnici. Pracuji na poloviční úvazek jako IT technik na Městském úřadě. Moc přátel nemám, protože moji vrstevníci nesdílí mé nadšení a ochotu pomáhat. Těch pár kamarádů, které mám, jsem poznal přes charitu.
Oliver
Procházel jsem se parkem, když jsem uviděl jak se někdo naváží do bezdomovce. Nevěděl jsem proč, a tak jsem se přiblížil, abych lépe slyšel co říkají.
,,Ty otrhanej shnilej tupče, vypadni odsud, tady je to jen pro slušný lidi a né pro nějaký smradláče ,jako si ty!'' zakřičel Neznámý bezdomovci do obličeje.
,, Tak to by stačilo'' zamumlal jsem a vykročil jejich směrem.
,,Dobrý den, smím vědět co vám ten muž udělal, že tu tak vyvádíte?''spustil jsem na Neznámého.
,,Vy jste jako kdo? A vůbec, nepleťte se dotoho!''odbyl mě.
,,Jsem Oliver Dorew, student Oxford University. A teď prosím odpovězte, proč se do něj navážíte.'' řekl jsem.
,,Mám tady restauraci a tenhle ten se furt motá okolo a žebrá o jídlo!Jasně už jsem mu řekl ať vypadne, ale neodešel. Tak proto!'' Aha.
,,Dobrá, mám návrh. Co kdyby jste šel pane (bezdomovče) se mnou pryč, když to tady pána obtěžuje?''
,,Ale pane Dorewe, já mám hroznej hlad, já to potřebuju. Lidi mi tady občas něco dají...'' pravil posmutněle bezdomovec.
,,Pojďte se mnou a já Vám koupím něco k jídlu...''
,,Dobře dobře. Moc Vám děkuju. Jsem Vám zavázán dobrý muži. Já jsem Karel.'' Napřáhl ke mně ruku v přátelském gestu a já ji přijal.
,,Těší mně. A říkejte mi Oliver.'' Radši už půjdem než se do toho vloží Neznámý, pomyslel jsem si a pokynul Karlovi aby mě následoval. Zašli jsme do mé oblíbené, malé, útulné italské restaurace. Karel si obědnal pizzu a těstoviny a hrozně mu chutnaly. Za peníze, co si na ulici ,,vydělal'' si nic takového nemohl dovolit. Pověděl mi svoji minulost a já zase tu svojí. Jak jsem si myslel, Karel byl milý muž po padesátce. No, jsem rád, že jsem mu pomohl, i proto, že mám nového kamaráda.
ČTEŠ
Bez šance
Adventure,,Vyrážíme!" zavelela Ashley. Všichni popadli batohy a popoběhli, aby ji dohnali. Parta 6 kamarádů, kteří by nejradši zachránili celý svět, opět vyrážela na cestu. A směr cesty? Pomáhat, zažít nové dobrodružství a získat nové přátele...
