Dračí nevěsta

Změna plánu

Faie odmítla společnou snídani, ale až pozdě zjistila, že Glazelda odjíždí na několik týdnů za svou sestřenicí. Bylo jí to líto, protože po včerejšku věřila, že by jí Glazelda určitě pomohla. Pak jí ale došlo,že král Enwen si zřejmě s kralováním vystačí sám. Faie je vlastně jen pečetí smluvy míru. Nic víc.

„Obědy jsou společné.Muselo by ti být buď zle, nebo bys musela mít práci,"oponovala Miranda, když se Faie nechtěla účastnit oběda.

„Když řeknu, že mám práci, všem bude ukradené, že mi vlastně nic nesvěřili. Můžu klidně..."

„A nechceš poznat krále?"Miranda se usmála, když Faie dlouho neodpovídala.

Nakonec souhlasila a ve svých safírových šatech a černém drdolu vstoupila do sálu, kde už čekal Enwen se svou sestrou, lady Miriel a nějakými muži,zřejmě rádci.
Muži ji přivítali poklonou a Faie jim ji opětovala. Ignorovala pohledy Karin a Miriel a posadila se naproti svému choti.

„Můžete podávat,"řekl Enwen a sluhové podávali jídlo na talíře. Pak odstoupili. Zatímco se Karin smála s Miriel, Enwen rozmlouval s rádci.

„Vaše Veličenstvo. Ten chlapec, co okradl tu stařenu, je synem významného obchodníka. Navrhuji jeho trest řekněme snížit," navrhoval zrovna rádce.

„Mě je jedno, z jaké pochází rodiny. Spravedlnost nedělá mezi lidmi rozdíly,"odpověděl Enwen. Vypadal podrážděně.

„Jistě, máte pravdu,ale..."

„Aspoň u jídla nechci nic řešit."

„Jenže po jídle zase vedete výcvik a chlapce nemůžeme držet v kobce..."

„Co si o tom myslí královna?" zeptal se Enwen a upřel na Faie svoje oříškové oči. Ta překvapeně vzhlédla: „Co si myslím o čem?"

„Vaše Veličenstvo, včera jsme zadrželi chlapce, který prý okradl jednu stařenu o věno jejího zesnulého muže, když prodávala na tržišti. Správně by měl vše vrátit a v nejhorším případě přijít o ruku. Pravdou ale je, že chlapcův otec je..." spustil rádce, ale Faie ho přerušila: „A chlapec to vrátil?"

„Vrátil pouze tři zlaťáky. Víc toho prý nevzal, ale..."

„Počkejte. A co když si vymýšlí ta stařena? Neznám nikoho, kdo by si na tržiště bral celé věno. Možná opravdu vzal jen tři zlaté. A pokud je to jen chlapec..."

„Ano, ale děti lžou..."

„Nelžou v důležitých věcech. Děti jsou ta nejčistší stvoření a nedokázaly by si vymýšlet jako dospělí. Vy jste zřejmě nikdy nezažili chudobu a hlad, ale já ano. A vím, že lidé jsou pro pár mincí schopni všeho. Právě proto věřím, že je daleko pravděpodobnější,že to stařena si vymýšlí, aby získala více zlatých pro sebe."Odmlčela se, zatímco na ni rádcové užasle hleděli, a pokusila se o úsměv. „Ale o moje slovo tu stejně nejde." Sklopila oči a pokračovala v jídle, i když cítila Enwenův pohled. Nechtěla se na něj dívat.

Odpoledne strávila Faie na zahradě a přemýšlela. Chtěla poznat Enwena a chtěla vědět,jak v případě chlapce rozhodl. Rozhodla se tyto dvě věci spojit a poslala mu vzkaz po Mirandě, že by s ním ráda povečeřela, a zároveň s otázkou na chlapce.

„O chlapcovi řekl jen to,že ho pustí. Na večeři ale nepřijde, má hodně práce,"ozvala se Miranda a posadila se vedle Faie.

„Rozumím."

„Jestli musí řešit i naprosté pitomosti, nedivím se, že čas nemá."

„Ale můj bráška čas má. Hlavně tady pro Miriel," řekla Karin, která se objevila opodál. Její přítelkyně Miriel se zasmála. „Každou noc."

„Ale Miriel, psst. Copak nemáš city? Tady princeznička si myslela, že se Enwen zamiluje do ní. Karin do Miriel šťouchla. Obě se rozesmály a odešly.

„Tohle si k tobě nemůžou dovolit. Jestli to neuděláš ty,tak já ano. Půjdu si na ně stěžovat," řekla Miranda a založila si ruce na hrudi.

„A komu? Enwenovi? Ten je podle všeho stejný jako ona." Faie se třásl hlas. „A já husa jsem ho chtěla aspoň poznat. Snažila jsem se a on zatím..."Faie vstala. Miranda ji objala kolem ramen. „Jen klid."

„Žádný klid, Mirando. Jestli chtěl ženu, která se bude krčit v koutě a poslouchat ho na slovo, tak se mýlil. Já už ze sebe hlupáka dělat nebudu."Na to se vrátila do komnaty a potlačovala slzy. Cítila se tak poníženě, ale věděla, že on si nezaslouží, aby kvůli němu plakala.

Máme tu další kapitolu. Slibuju, že Enwena bude už jenom víc :)

Budu ráda za komentáře :) Vaše radost je i moje radost!

Vaše Alaine :)