Děti Zvěrokruhu (část 1.)

24 2 2
                                    


Do zašlého sklepního bytu, i přes úžas a hlasité protesty dědečka, že by měl být Dominick v nemocnici a všichni ostatní ve svých domovech, vešlo devět lidí. Ihned se rozsadili do gaučích po obou stranách stolku, aby po dlouhé cestě horkým městem ulevili bolavým nohám.,,Přinesu něco k pití a sušenky, jestli chcete?" Na nezaujaté kývání hlavami a tiché přitakávání se Matt zvedl a prošel futry bez dveří do kuchyně. Po chvíli vyšel a na rukou mu vrávoraly tácy s občerstvením.,,Nechceš pomoct?" dívala se na něj se zaujetím Celest.,,Ale ne...Ne vážně," odpověděl rychle, když si povšiml, že už se zvedá,, všechno je pod kontrolou." Jen to dořekl klopýtl o shrnutý koberec. Ve chvíli, kdy oba podnosy vylétly do vzduchu, šest párů rukou vylétlo s nimi. Pokojové rostliny v místnosti natáhly své úponky a zadržely tácy ve vzduchu a vrátily na místo skleničky, které náhlý prudký vítr už nestačil. Jeho poryvy však postavily položené sklenky a nafoukly stále ještě letící sušenky zpět do mísy. Voda vylévající se ze skleniček se obloukem vrátila do teď už postavených. Vše se odehrálo během pouhých několika vteřin. Matt zatleskal, to způsobilo, že se prodloužené úponky vrátily zpět na svá místa, to už měl však Matt pod podnosy ruce a bez problémů je dopravil mezi zaraženou společnost.,, To bylo perfektní, vážně ...Nemračte se tak, vždyť jste to zvládli naprosto dokonale...Teda až na tebe, taky ses mohl snažit." pokáral Lea, který se na cvičný incident díval přes Dominickovo rameno a ani se neobtěžoval ruce zvednout.,,A jak bych tady asi pomohl? Akorát bych podkopal Vir skvělou architekturu." mrkl na růžolící se kamarádku a věnoval pozornost zpět Dominickovi, jež by se rád také zúčasnil, ale jeho nedostatek energie mu to zakazoval.,, Jestli to ještě jednou uděláš, tak ti vypláchnu ksicht přívalovou vlnou. Neznamená, že oni jsou nováčci, tak do toho musíš tahat i nás." Matt se ale Piercově výhrůžce jen vysmál:,,Klid ty experte, trocha cviku ti jen prospěje." Celest se jeho odpovědi zasmála a poplácala bratra po rameni.,,Neni tu nějaká tma?" dal o sobě po dlouhé době vědět Garrett. Mattovi se po tváři rozlil další úsměv:,,Praskla mi žárovka, ale svíček je tu dost, takže to nebude problém." začal významně pomrkávat po Leovi, který protočil oči a líně máchl rukou, načež se všechny svíce po celém obývacím pokoji rozsvítily jasným plamenem.,,Asi máš problém s žárovkama dost často, co?" rozhlížela se Virginie po tolika svících. Pohledem zastavila na Leovi a uznale pokývala hlavou .,,Jak si to udělal? Na tohle je potřeba hodně cviku a tys jak myslím ostatní říkali, necvičil ani jednou." zíral na na něj Cory, ale když jen pokrčil rameny a uhnul pohledem, rozhodl se věnovat pozornost Mattovi, který se znova ujal slova:,, Pro to tu ale nejsme, že? Musíme...Přesněji řečeno ty Leo musíš přivolat ostatní Děti Zvěrokruhu." Leo překvapeně vzhlédl:,,Já? Proč já?" Matt neváhal a odpověděl:,,Spojení mezi všemi Dětmi jde navázat pouze v případě citového vypětí, či hodně silné emoce. A pro tebe byl útok na Doma citově nejzávažnější. Ne pro Gerra, pro tebe! Bratrská láska je něco jiného. Jenže jsme ten okamžik propásli, takže to musíme obejít: musíš si hodně dobře vybavit všechno co jsi tam cítil. A proč ti to tady vlastně vykládám, vždyť už jsme to řešili. Vždyť už jsem ti to říkal v tý nemocnici." vysypal ze sebe Matt dříve, než ho mohl kdokoli vyrušit.,,No jo vlastně....Tak dobře. Já se tedy pokusím. Ale co jim mám vyřídit?" Celest pohotově vytáhla papír a něco na psaní z poličky pod stolkem a podala je Mattovi, který nejdříve pouze okusoval konec tužky. Po chvíli marného přemýšlení mu Virginie netrpělivě vytrhla papír z ruky a tužku si raději vyndala novou. Po pár minutách podala kamarádovi papír zaplněný elegantními kudrlinkami. Leovi létaly oči po řádcích. Přečetl si vzkaz tolikrát, aby si ho zapamatoval, přesto ho však nedával z ruky a viditelně kývl. Opřel si hlavu o opěrku gauče a začal se soustředit. Dominick si přesedl z jeho kolen na volné místo vedle. V tom všem v hlavách zazněl hluboký Leův hlas:,, Všem Dětem Zvěrokruhu. Jeden z nás byl napaden. Je proto nutné se co nejdříve sejít, protože je jasné, že útok nebyl poslední. Sraz by se měl uskutečnit zítra od druhé hodiny odpolední na konci Staré ulice. Přicházejte postupně podle pořadí vašich znamení po čtvrt hodině. S každým členem se posunem o kousek do lesa směrem ke Zřícenině. Pokud se zpozdíte, budeme čekat maximálně pět minut. Nepřítomnost se netoleruje! Lev." Ostatní jako by se probrali z transu, Leo ještě s hlavou položenou promluvil nahlas:,,Tak co? Doufám, že to bylo aspoň trochu dobrý, protože je mi z toho na nic." natáhl se pro skleničku a dlouze se napil.,,Aspoň troch dobrý? Bylo to skvělý! Až mi z toho naskákala husina! Všichni máme tak vytuněný hlasy v mysli?" otočil se na Matta Cory.,,Jak to asi mám vědět? Tamto jsem věděl od dědy a Tucka. Jinak nejsem chodící encyklopedie týkající se Dětí Zvěrokruhu." založil si ruce na prsou a poprvé za dlouhou dobu se zamračil. Garrett přerušil hrozné ticho:,,Takže zítra..."

ZvěrokruhKde žijí příběhy. Začni objevovat