Na tajňačku

86 12 0
                                    

Byla (ne)klidná hodina angličtiny. Prostě klasika. Přední lavice nevnímají, prostřední spí a zadní štěbetají. Až na jednu (tenkrát) blonďatou dívku, která nepřítomně hleděla před sebe a měla 'nenápadně' pravou ruku opřenou k levému uchu.

Asi znáte ten trik. Máte mikinu, do rukávu natlačíte dráty od sluchátek, které vám přes dlaň vedou přímo do uší a vy po celou dobu děláte, že se jen opíráte.

"Fakt nenápadný!" zařvala jsem na ni tak moc, aby to slyšel i náš učitel.

"Co?" dělala blbou kamarádka.

"No přece ty sluchátka!" přidala se ke mně další holčina. To už nad námi stál učitel se založenýma rukama za zády. A vrtěl hlavou.

"Ona tě přes ty sluchátka neslyší!" zakončil to spolužák.

To byl příběh o tom, jak naše kamarádka přišla o sluchátka.

HLÁŠKY ZE ŠKOLNÍCH LAVICDonde viven las historias. Descúbrelo ahora