Odešla

31 2 3
                                    

Víčka jí padají,
mluvit již nemůže,

jméno její volají,
ona se na nic nezmůže.

Jen jedno slovíčko,
slza stéká,
víc a víc studené tělíčko,

pod jejími zády postel měkká.

Vnímat přestává,
života obrazy,
chvilka napětí nastává,
kolem očí obvazy.

Její oči nevidí,
mysl její zaplavena,

nic z toho jí neškodí,

trápení byla zbavena.

Takto si to ona přála,
zemřít bez bolesti,
takto to ona chtěla,
již žádné povinnosti.

Teď nás hlídá,
celá zdravá,
její zrak na nás ze shora padá,
šťastně na nás mává.

Stále se usmívá,
nezměnila se,
naše veselé úsměvy lovívá,
vždy s sebou si je nese.

Koukej se nahoru,
ale jen když hvězdy svítí,

tam ona je vždy na dozoru,
díky ní tu roste kvítí.

Nahoře, tam ona vždy září,
z vesela si zpívá,

neřeší již žádné stáří,

dobré časy teď už mívá.

Tak už neplačte,
musíme se jen smát,
slzy v sobě zatlačte,

smutné tváře nemá nikdo rád.

A co ona by nám řekla?
,,Musíš se jen usmívat!"
Vždyť i jí vždy jen slza štěstí stekla,

nesmíš se už v sobě zavírat.

Podívej se do oblohy,
nazpátek jí zamávej,
i přes všechny zbytečné snahy,
vesele si s ní povídej.

I když už tu není vidět,
i když už odešla,
nesmíme se za smích stydět,
vždyť jen o kousek popošla.

Ona tu s námi bude navždy,
nikdy nás neopustí,
pláč obejděme jednou pro vždy,

až si to zas jednou uvědomíme, smích nás už zas nepustí.

Babičko, to je jen pro tebe,
aby jsi věděla, jak moc tě máme rádi,
budu tě už navždy držet u sebe,
pláč mě totiž stále svádí.

Poslední objetí,
poslední polibek,
ať při tobě stojí všichni Svatí,

mám u tebe velký vděk.

Budeš mi chybět, opravdu moc,
ráda bych tě opět viděla,
ale neboj, já si počkám na svítivou noc,
abych si s tebou opět něco pověděla.

Jednou se tam sejdeme,
jednou tě opět uvidím,

to se opět pomějeme,
vždy když na tebe myslím teď, tak jen bdím.

Tak ahoj, babičko,
posílám ti nahoru pusinku sladkou,
vždy budeš naše zlatíčko,
uvidíme se za dobu krátkou.



Snažila jsem se, aby to nebylo zas tak sad, protože bych to ráda přečetla a nechci, aby u toho všichni moc brečeli :,(((( no, ano, je to tak... v neděli mi zemřela babička, tak jí píšu básničku na rozloučenou :,33



Btw sry za to že to je tak debilně napsané, mělo to bát v normálních čtyř řádkových slokách, ale ten watt je nějakej divnej -_-





Crazy IdeasKde žijí příběhy. Začni objevovat