Věrnost, čest a pokora,
zdraví, láska a štěstí,
Země koule se točí pořád dokola,
občas ti život vrazí pěstí.Ty sám rozhodneš,
jaký tvůj život bude,
sám jsi svůj pán,
tenhle lesem občas rád se projde,
tamten je raději v tichu a sám.Dobré je přátelé míti,
jen musíš najít ty pravé,
občas bych chtěla moudřejší býti,
ale pozor si dávej na některé z lidí,
z některých se vyklubali zrůdy dravé.Láska mezi přáteli,
láska mezi rodinou,
potřebujeme se, abychom
druhým sílu dávali,
staří páni a paní nás
nazývají spodinou.Jen se rádi bavíme,
smějeme se a skotačíme
a kdy nás to přejde?
To my sami nevíme,
okolo těch stejných chyb
se stále dokola točíme.Toto je sice důležité,
bavit se a užívat života,
jsme jiní, zvláštním lektvarem
byli jsme jako malé polité,
moc se nevázej na ostatní,
buď života svého vlastní pilot.Do klubů rádi jezdíme,
posloucháme tu hlasitou hudbu, kterou milujeme,
nemysli si, že tam jen tak sedíme,
od únavy se čím dál
tím více vzdalujeme.Úsměvy nás doprovází touto
zábavnou cestou,
kterou jsme si sami vybrali,
když bude potřeba, tak nám na pomoc přiběhnou naši drazí
se záchrannou vestou,
vždyť i my bychom jim s radostí vždy pomohli.Jsme upřímní, milý a nevadí nám si
s cizinci občas popovídat,
ale naštvat nás nikdo nesmí,
to by k nám do hlav mohl ďábel zavítat,
my samotné nemáme to rády,
pak se nám v noci špatně sní.Máme jeden druhého,
třetí zase čtvrtého,
zradíš jednou, pak už od nás
nečekej žádné blaho,
zradíš pouze jednou,
přijde ti to draho.Všichni se vždy bráníme,
pomoc si kdykoli poskytnem,
když je hádka, stejně se pak
k sobě vždy vrátíme,
dokud jsem spolu,
nikdy na kolena nespadnem.Všichni máme sil dost,
pomáhá nám k tomu pozitivní nálada,
přijdeš k nám, pak jsi tedy náš host,
dokud budeš v pohodě,
tak to bude paráda.Bolestí jsme si prošli dosti,
moc dobře víme, jak bolí zklamání,
tito zrádci už dávno nejsou naši hosti,
cítili jsme tu bezmoc,
častokrát přišlo i to zaváhání.My se i přes to nevzdáme,
jdeme dál i s kudlama v zádech,
v nouzi si pomocnou ruku podáme,
procházíme se spolu
v růžových sadech.Doufám, že hádky půjdou
vždy stranou,
mám z toho občas strach,
z našich úst se jen samé pochvaly
na naše osoby linou,
takto to bude, dokud
se z nás nestane pouhý prach.Pak nás rozhází na místa,
na kterých si přejeme
jako duchové zůstat,
které se nám líbí,
které máme rády,
tímto jsem si na sto procent jistá,
ale je to v pořádku, vždyť tu
ještě nějakou dobu budeme,
vždyť jsme ještě stále tady.Pak sbohem dám Vám všem,
usměji se na Vás pěkně,
po nocích střídá se nám sen za snem,
tak rychle utíká nám den za dnem,
do pekla nás odvezou
pána Pekelníka koně.Tak dost těch řečí, přešli jsme
do budoucnosti,
měli bychom řešit spíše přítomnost,
nedívej se zpátky do minulosti,
bolestných ran už máme za sebou dost.Pomalu se uzdravujem,
připravujeme se na tento těžký život,
že to dáme si s radostí vypravujem,
za minulostí postavíme ostnatý plot.Tak smějme se dále,
bavme se více,
zde přeci nemáme žádného krále,
na cestu posvítí nám přátelství svíce.Takto by to mělo být,
žít v míru a klidu,
tak přestaňte se spolu bít,
vždyť celá Země patří jen nám,
tomuto náladovýmu lidu.
ČTEŠ
Crazy Ideas
PoetryVšelijaké básně nebo úvahy z mé hlavičky, která je plná fantazie a představivosti. Většinou jsou napsané, když je mi smutno, tímto se vypíši a je mi o něco lépe. :)