Cože? Kapitola4.

14 0 0
                                    

Další den jsme se rozhodly že budeme večer hrát flašku. Ale jako první jsme měli jet do lesa a tam hrát hry. Když jsme přišli do lesa tak jsme začaly hrát na zombie. Kluci byli většinou zombie a holky byly takový random vojáci. Jako, že jsme byly normální lidi a pak jsme se prohrály vzaly zbraň a začaly střílet po zombie po klukach. Kluků jako zombiku bylo hodně samozřejmě že i nějaký kluci byli vojáci a i nějaký holky zombie. Když jsme začali hrát tak to nebyla taková zábava ale když jsme to začaly hrát dyl hned nás to začalo bavit. Začala jsem se bát ale tak jako ze jsem se u toho smála to byl tónový ten pocit když vas někdo honí a vas to baví a nevíte kam maže jít ale zároveň chcete někam jít a mate z toho srandu. Takový byl můj pocit a myslím si že i ostatních. Najednou po mě šel zombie a já neměla kam utéct ale naštěstí přišel Mike a zachránil mě já jsem z toho byla cela vedle zamotal a se mi hlava a zakopla ale byla jsem v pohodě Mike se lekl a bal se o mě ale já byla v pohodě. Mike me zvednul a najednou jsme navázali oční kontakt. Jeho oči vypadali jako krásně modré nebe. Ale najednou k nám šel zombie a mi jsme museli utíkat pryč. Po hraní zombie jsme se rozhodly že se půjdeme projít a někde si začít čilovat na trávě. Když se začalo stmivat museli jsme jít zpět ale samozřejmě v lese byla tma a my jsme absolutně nevěděli kudy máme jít. Byly jsme tak zmatení az jsme se začaly bát.

Nechtěli jsme se rozdělit a hledat cestu protože v tuto chvíli je to ten nejblbejsi nápad ever. Všichni jsme se vydali rovně aniž by jsme věděli kam jdeme. Po dvou hodinách nám vyhladlo a byly jsme všichni unavený. Sally se rozhodla ze by jsme mohly jít podle hvězd ale nikdo se v nich nevyznal. Najednou se Sally zakoukala na nebe. Mona s Klaudií který se staly najednou kamaradkami se začaly smát Sally ze se zblaznila. Šla jsem za Sally a zeptala se co se děje a ona nic neodpovedela. A šla dal já jsem šla zani. Mike mne následoval a to sami i ostatní. Po chvilce bloudění v lese jsem zahlidla světlo. Mike za řval "to je tábor". Všichni zvedly hlavy a začaly utíkat k taboru. Všichni jsme byly řadí ze jsme konečně v táboře. Vůbec jsem nevěděla že se mi tohle může stát že se muzu stratit s kamosema v lese jako že "cože"?

Doufám že se vám 4.kapitola líbila.
Ahoj u další.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 11, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

TáborKde žijí příběhy. Začni objevovat