Every day is a second chance.

1. Vítej na nové škole

"Slečno Kate, jdete do školy. Vaše snídaně je na stole." probudila mě naše uklízečka. Táta je totiž hodně bohatej takže má uklízečku, řidiče a tak. Vstala jsem z postele a šla jsem ke skříni a vybrala jsem si outfit. (V médiích je Kate) 

Mam hodně ráda modrou barvu a nejsem moc na šaty. Seběhla jsem schody a šla jsem na snídani.
"Kate váš otec chce abych vám vyřídila že na týden odjel na
cestu do Anglie."
To mě celkem zaskočilo ale moc to neřešim. K snídani jsem měla toast se slaninou a čaj. Miluju tohle jídlo. Šla jsem zase zpátky do pokoje a do vaku jsem si dala věci do školy. Moc jich na dnešek nepotřebuju takže mobil, klíče a peněženka stačí. Šla jsem do koupelny a namalovala jsem se. Moc to nehrotim takže jenom korektor, řasenku, linky a rtěnka. Vyžehlila jsem si ještě vlasy a šla jsem. Obula jsem si bílé conversky a zabouchla jsem dveře. Škola je tak patnáct minut odsud takže pohoda. Do uší jsem si dala sluchátka, co jsem naštěstí měla ve vaku.

Když jsem přišla ke škole, všude bylo hrozně moc lidí, co se objímali a byli šťastní že se po prázdninách zase vidí. Taky bych mezi ně patřila...kdybych tady někoho znala žejo. Ježiš vždyť se neviděli jenom dva měsíce a navíc jdou do školy tak se můžou trochu uklidnit ne? No nic. Šla jsem ke vchodu do školy s lidi mi uhýbali. To jsem nečekala ale aspoň nějakej respekt tady.

Šla jsem rovnou do ředitelny. Otevřela jsem dveře a kromě ředitele tu byla i štíhlá holka s rudými vlasy. Byla fakt moc hezká.

"Takže slečno Portová, toto je Ellie. Provede vás po škole a ukáže vám kde máte třídu. Tady jsou vaše učebnice, můžete jít." řekl ředitel a podal mi tak bambilion zbytečných knih.
"Fajn tak začneme. Jmenuju se teda Ellie a je mi sedmnáct. Ty?" zeptala se mě když jsme vyšly z ředitelny.
"Jsem Kate a je mi taky sedmnáct, jdem?" řekla jsem.
"Jo takže na fyziku a chemii se chodí do téhle učebny...........

Když jsme prošly celou školou, což nam zabralo tak půl hodiny, přišly jsme k naší třídě.
"Tohle je naše třída, budu tu taky takže buď v pohodě."
"Neboj, pojedu to na chill." řekla jsem a vešly jsme do třídy. Nečekaně se na mě všichni podívali.
"Tak žáci, tohle je vaše nová spolužačka takže doufám že se k ní budete chovat hezky. Představ se" prohlédla jsem celou třídou, všechny pohledy byly přilepené na mě. Ne že by mi to vadilo ale jak to říct...to že sem nová neznamená že se s nima budu bavit.
"Takže sem Kate a sem z Texasu. Nic vim vědět nepotřebujete." řekla sem.
"Dobře, posaď se vedle Dylana." řekla učitelka. Vypadal celkem v pohodě, měl tmavý vlasy i oči.

"Jaký to je?" přestala jsem poslouchat učitelku kvůli Dylově otázce.
"Co?" nechápala jsem.
"Když přijdeš na novou školu a nikoho tu neznáš."
"Ja se seznamuju rychle takže mi to nevadí." řekla jsem.
"Řekni mi něco o sobě." řekl. Je vážně fajn.
"Je mi sedmnáct, mám ráda modrou a nesnáším zbytečný okecávání. Když někdo něco chce tak ať to řekne rovnou." Na to se Dyl zasmál.
"Co je?"
"Nic jenom jsi fakt super."
"Tak to nevim ale...řekni mi taky něco ty."
"No mam rád motorky a ve škole se bavim se všema...teda kromě dvou." nadzvedla jsem obočí aby pokračoval.
"Leo. King celý školy. Ojede každou a jestli je někde upřímná nenávist...tak mezi náma. A pak Sarah. Je to taková ta školní kurva.Chodí s Leem ale taky ho podvádí s každym." Když to řekl bylo vidět že je smutnej. Došlo mi to.
"Ser na ně." řekla jsem a pohladila ho po zádech. V tu chvíli zazvonilo.
"Musim jít za jednim učitelem, za chvíli jsem zpátky." řekl Dyl.
"Jo jo." řekla jsem a Dyl odešel.

Asi po minutě za mnou přišel on. Ten dokonalej, krásnej a úžasnej...zmrd. I když někdo říká že soudit se nemá tak já mam na lidi dost dobrej odhad.

"Kočičko neměla bys tady být tak sama." řekl. V ten moment jsem dostala totální výtlem. Koukal na mě divně tak jsem se rozhodla že ho zasvětim.
"To-to jako vážně? Sorry ale tohle mě dostává. Myslíš že nevim kdo si? Prosim tě tohle ani nezkoušej." řekla jsem. Najednou mě zvedl ze židle a byl u mě brutálně blízko.
"Tak hele maličká, tohle už nedělej. Můžu udělat něco co by se ti nelíbilo."
"Možná zítra." řekla jsem a on odešel.

Harry Potter zas posral nějaký kouzlo protože se u mě objevila ta umělá "královna" našeho "kinga".
"Tak hele, jsi tu nová takže tě seznamim s pravidlama. Leo je můj a jestli na něj něco zkusíš zničim ti tu život." řekla.
"Ale zlato neboj se...na tyhle trapný ubožáky lezou jenom holky jako ty který na nikoho jinýho nemaj." řekla jsem a šla jsem ven ze třídy. Sarah tam jenom stála a asi jí v tý její rozince který říká mozek nedošlo, co jsem řekla.

Ve dveřích jsem potkala Dylana.
"Kam jdeš?" zeptal se.
"Za tebou. Neboj už mam stejný nepřátele jako ty." usmála jsem se.
"Jsem rád že se s nima nechceš bavit ale na Lea fakt bacha."
"Neboj, já se o sebe dokážu postarat." řekla jsem a Dyl se usmál.

Tak první kapitola týhle knížky. Snad se vám bude líbit. Píšeme jí dvě (Ali a Deny) a doufáme že to spolu někam dosáhneme.❤