"Maxe Lax, hlavně se nikdy nevzdávej svého snu" Řekla jsem tiše a potom už jsem neslyšela neviděla. Pomalu jsem cítila smrt v patách. Mé oči se zavřeli, a já ucítila příjemné teplo. Z toho mě ale vyvedla myšlenka, že má milá Maxe Lax mě potřebuje. Začla jsem se prudce vzpouzet, avšak nic jsem tím nedokázala. Pomalu mi klekla hlava a mě se uronila jedna jediná slza.
Pohled Mari: Začla jsem plakát nad bezvládně ležícím tělem své drahé přítelkyně, holky ihned pochopily oč jde. I dokonce slza ukápla její matce. Všichni jsme tam stáli a brečeli tu k nám předstoupila princezna Celestia, ani nevím kde se tam vzala. A Maxe Lax řekla. "Slyšela jsi ji, nikdy se nevzdávej svého snu, pokud je tvůj sen mít sestru. Tak se nevzdávej"
Pohled Maxe Lax: po slovech drahé Celestii jsem šla k Laxin a začla tiše říkat, teda spíš zpívat, nechtěla jsem. Ale ono to nějak zpívalo samo.
"Podle legendy."
"Dvojčata spojili své srdce,
jedna malá druhá dospělá."
"Dali ruku k ruce,
jedna odvážná druhá nesmělá"
"Prosím vztaň a spojme naše srdce" Došla jsem pomalu až ke své sestře a sklonila jsem hlavu. A ukápla mi slza, začla jsem růst a růst a najednou mi bylo zhruba 19 moje sestra, Vztala a se slzami v očích mě obejmula.
Celestia pošeptala dvojčata princezny se konečně našli.
Tak tady je konec mé knihy, možná ještě napíšu kapitolu kde vše dovysvětlím, důvod proč jsem udělala tenhle konec je ten. Že jsem zjistila že mám dvojče. 🙌 Tak ahoj
Já vím kniha je trapná, ale co xD
YOU ARE READING
Spojme naše Srdce
FanfictionMLP- příběh Když jednoho krásného dne, objevím poníka, tak moc mě podobného. Celý život se mi obrátí vzhůru nohama, ale spojí se naše srdce dohromady ? nebo mi nebude věřit stejně jako mojí matce ? Co když jsem stejná jako ona ? Tohle dobrodružství...
