Z pohledu Jace.
Brzy ráno jsem se vzbudil a už jsem nemohl spát. Vedle mě ještě spala Clary spokojeně oddychovala a měla mokrý polštář od slz. Bylo mi jí moc líto,ale ona nejevila zájem o pomoc.
Po dlouhém přemlouvání jsem vstanul a odešel jsem do koupelny,na sobě jsem měl jen dolní díl pižama a nijak jsem nepociťoval zimu.
Ve sprše jsem byl dlouho a to jsem potřeboval ranní nakopnutí. To mám rád alespoň budu konečně vzhůru.
Přisedl jsem si ještě na postel k spící Clary. A měl jsem plnou hlavou všeho možného a už jsem potřeboval oddichnul. Clary se konečně vzbudila a vypadala jak strašák po noční směně. Radši jsem na ní moc nemluvil,měla toho dost za sebou. V koupelně byla také dlouho a jak vylezla pomalu jsem jí nepoznával,všechen smutek zakryla a nasadila strašidelný úsměv ten co znamenal: Mám se fajn a na nic se mě neptejte.
Poté jsme se odebraly do hlavní haly. Pořád jsem nemohl pochopit co furt má s tím Simonem asi mu budu muset brzy domluvit ať se nesnaží mi Clary přebrat civil jeden! Clary se sebrala a odešla zase za tím civilem.
Každý na mě tady řve,už mi dochází nervy. Pořád jenom Jace pojď sem a pak Jace zajdi tam... a další jejich povely jsem snad pes?! Jeej a ještě jen blbý civil co se mi přikradl do mého a Clary života.
Znělo mi furt v hlavě. Alec za mnou přišel a odstrčil si mě bokem.
,,Jak je na tom Clary?" ptal se.
,,Jo vyrovnává se s tím,dej jí nějaký čas,je tvrdohlavá" odpověďel jsem a sedl si na stůl. Zároveň zazvonil telefon Alecovi. Byl to Magnus.
,,Ahooj Alecu jak se ti vede?" ozvalo se s telefonu.
Potom už nic jsem neslyšel,protože Alec odešel radči někam jinam řešit své soukromí. Později přišel spokojený Alec objal mě a odešel. No aspoň někdo je rád.
Celý den nebylp ani vidu,ani slechu po Clary,začínal jsem pochyby. Snad to nebudou plané pochyby.Pozdě večer se konečně vrátila Clary. Ani nic neřekla a šla hned spát.
A to mám za co jako? Semnou nemluví,noc neřeší. Bojím se o ni.
Nemohl jsem spát a tak jsem si šel sednout ven a díval jsem se na hvězdy. Alec mi volal že přespí u Magnuse. No tak dneska jsem na to sám.
Následující den nebyl nějak výjimečný. Byl jako každý jiný,jen konečně se mnou mluvila Clary. Usmála se a bylo to moc hezké a udělalo mi to radost. Clary chtěla doprovod,protože se chtěla projít,tak jsem jí to dopřál. Po městě jsme se procházely snad hodiny. Potom se zastavila a řekla:
,,Chtěla bych si promluvit o nás".
A já neváhal a políbil jsem jí,byla to konečně po dlouhé době krásná věc. Clary se usmála na mě a dodala:
,,Tak krásný rozhovor jsem ještě nevedla". Dořekla a usmála se na mě.
Procházely jsme se po mostě a objal jsem jí,potřeboval jsem cítit jí tak blízko,moc to pro mě znamená. Clary se nebránila a pevně mě přitiskla k sobě. Bylo to krásné obejmutí se září měsíce a hvězd.
Chtěla bych moc poděkovat za překonání 100 přečtení,moc to pro mě znamená tak čtěte dál ;)
Věnování:
KatherineHereYay
Tessie-Lee
ČTEŠ
Lovci stínů (Dokončeno)
FanficPříběh o dívce, která se až moc zaplete do světa stínů a démonů. Po cestě za záchrany své ztracené duši potkává i přátelé i možná kluka se stejným osudem.