Odlišné Světy I. Řada

Odlišné Světy 3. Díl

Vanessin pohled

"Co se děje? Někdo ti ublížil?" vyzvídala máma, jen co jsem dosedla na sedačku spolujezdce. Byla vystrašená, ale zároveň se mi zdála i trochu naštvaná, že kvůli mě musela opustit ordinaci.

"Nesnáším tu debilní školu! Nejprve mě ztrapní jeden květák, pak uklouznu po rozlitém pití, a to i s Alžbětou, a nakonec si o mě šuškají na záchodech. Už tam nikdy nevlezu," rozčilovala jsem se a objasňovala mamce uprchnutí ze školy.

"Ohh, takže proto ta zoufalá esemeska o pomoc. Vany, to se první den ve škole stává, občas ti prostě něco nevyjde, s tím se musíš smířit," zlehčovala situaci přesně tak, jak to dělá vždycky. Jen řekne, že se to stává, a tím to končí. Už jsem si zvykla.

"Ne, mami, tohle se stává jenom mně. Jen co mě viděli, si o mně všichni udělali názor. Teda až na jednoho kluka, jmenuje se Marcel a je to už od pohledu šprt," vztekala jsem se.

"No vidíš, máš nového kamaráda, nebo možná novou lásku," nadzdvihla obočí. Poslední slovo. Poslední slovo její věty mě "mírně" šokovalo. Ano, s Marcelem bych si mohla rozumět, ale jen jako kamarádka.

"Mami, to slovo už nevyslovuj!" přikázala jsem matce, jak to není u nás zvykem.

"Jaké slovo? Myslíš... láska? Hmm? Je to to slovo, které ti vadí?" provokovala, místo aby dávala pozor na cestu. Fakt, že málem přejela důchodce s hůlkou a protézou v puse, jí nějak nevzrušoval.

"Ano! To slovo nesnáším od té doby, co jsem se musela přestěhovat sem, do Greenfordu neboli Velké řiti. Vzdala jsem se kluka a kamarádů."

"Za prvé, žádná Velká řiť, a za druhé, za tebou mohou kamarádi přijet, pokud jsou opravdoví," konstatovala, když zaparkovala před naším skromným domem. Bez odpovědi jsem popadla tašku ze zadních sedaček a mířila si to k velkým dřevěným dveřím s nápisem HICKMANOVI. Vtrhla jsem dovnitř, hodila tašku k malému botníčku a vycupitala schody do mého pokojíku. Moje první kroky směřovaly po chlupatém koberci přímo ke stolku, na kterém ležela černá sluchátka. Zapojila jsem je do svého tlačítkového, skoro pět let starého mobilu a vyťukala název nejoblíbenější písničky. Melodie putovala hluboko do uší a začala ovládat mé tělo. Plácla jsem sebou na postel a zírala do stropu. Na chvíli jsem zapomněla na všechno to okolo a pořádně se uvolnila.

Harryho pohled

Vyučování skončilo a já chtěl tu novou holku poznat. Jenže od druhé hodiny nepřišla na vyučování, naposledy jsem ji viděl, jak odcházela na dívčí hajzly. Marcel právě vycházel ze školy.

"Čau blbečku, nevíš, kde je ta nová holka?" vybalil jsem to na něho a on se roztřásl.

"My-myslíš Vanessu? Odjela domů už po dějepisu," vypadlo z něho. Aha, takže ona mi zdrhla už po dějáku.

"Harry, jsme domluveni?" vyštěkla na mě Kate na dvoře školy.

"Jasně," svůdně jsem se usmál a mrkl na ni.

"Harry, víš, že má dnes máma narozeniny, že jo?" vybafl na mě brejloun. Samozřejmě jsem na to zapomněl.

"Samozřejmě, že to vím, ty idiote! Tady má dárek!" šoupl jsem mu do ruky řetízek, který nosím v kapse od kalhot už dobrý rok. Patří jedné z mých spolužaček, už si nevzpomínám jaké, ale vím, že u mě trávila noc.

"Dneska nebudu doma, tak ji popřej za mě. Přijdu až dlouho v noci," pokračoval jsem. Marcel na mě zíral, jako kdyby mě neznal.

"Tak čau blbečku," posměšně jsem se ušklíbl a mazal s Jimmym do starého, opuštěného a polorozpadlého domku, kde si dáváme po škole retko.

"Kámo, nechceš se dneska stavit, fotr je na služebce a máma si jde za tím jejím, budeme mít sami celej byt," vytáhl z kapsy zapalovač.

"Nemůžu, mám už něco domluvenýho."

Jimmy se ďábelsky zasmál a já tušil, že ví, o co jde.

"Kate?" usmál se.

"Jo," vyfoukl jsem kouř a znovu si popotáhl.

"Harolde, ty bejku! Tak to pospíchej pro gumu!" zařechtal se a opřel se o starou stěnu.

"Tak já jdu, nebo přijdu pozdě," zachodil jsem nedopalek nedaleko Jimmovi boty a pospíchal do nejbližšího obchodu. Popadl jsem krabičku kondomů a řítil se za Kate. Zazvonil jsem a čekal. Otevřela Katina matka, kterou jsem nečekal, myslel jsem, že rodiče jsou pryč.

"Dobrý den, paní, je Kate doma?" připadal jsem si jako svůj bratr, přesně takhle mluví.

"Ahoj Harry, ano, čeká na tebe v pokoji," odpověděla Katina matka bez nejmenšího tušení, co se bude s její dcerou za chvilinku dít.

Připadalo mi, jako bych vyšlapal milión schodů. Zaťukal jsem na její dveře a čekal, až mi Kate otevře. Dveře se v cuku-letu rozlétly a Kate mě přivítala v mini-sukýnce a tílku s mega výstřihem. Než jsem stihl pozdravit, popadla mě za triko a vtáhla mě dovnitř.

"Wow! Jdeš na to nějak zhurta," zasmál jsem se.

"Řekla jsem mámě, že tě budu doučovat," posadila se na postel a já jako idiot stál u dveří.

"No a ne? Já jsem sem přišel jenom kvůli matice," zavtipkoval jsem, ale Kate se nesmála, naopak zvážněla. Vstala z postele a pomalým krokem se ke mně plížila. Přitiskla se na mě a zašeptala mi do ucha: "Já mám lepší nápad."
Trosku kratsi snad neva takze 2 hvezdicky prosim a bude dalsi dil, jen me mrzi ze neni zadny komentar, trosku me to odrazuje :/ ale tak napinavejsi :) co si myslite ze se stane?

-N