Vsadim se, že na tuto knihu mnoho lidí zapomnělo, ale doufám v alespoň 5 views.
Hiyorin otec, který na sobě měl tři batohy a vedle sebe dva kufry. Po chvilce se objevila také Hiyori se svou matkou. Celá rodina se totiž právě vrátila z Ruska, ale nezdálo se, že by někdo z nich měl připito a ani nebyly vidět žádné rány. Když Hiyori spatřila Yata a Haru, začala křičet... Yato se s tázavokočičím pohledem otočil k Hiyori ,,Hiyori, jseš v pořádku?" šokovaná Hiyori sebrala všechnu svou odvahu a vražedně pronesla ,,Jak znáš mé jméno? A jak ses sem dostal?" Haru, která do této chvíle vypadala jako 163. kolo u vozu, promluvila ,,Yato, Hiyori na nás zapomněla..." (=Kdyby někdo zapomněl, tak ať si přečte 3. kap. Osudová kočka.=) Yato během 2.5 sekundy přešel z toho kočičího výrazu na vážného boha války. Nechtěl začít od začátku... Nechtěl, aby zapomněla na jeho oblíbený způsob kroket. Sami ho spolu vymysleli...
Dnes nejkratší kap. vůbec, ale počátkem této kap. začnu zase aktivně vydávat kap. (=Myslím...=)
ČTEŠ
Noragami po mém
FanfictionAhoj, moje gramatika není moc dobrá... najdete-li chybu tak to odpusťte tomuto malému děvčátku. Jo a budou tam takové závorky (= Sem budu psát svoje komentáře.=)