7x

292 31 1
                                    

,,Ty jo," pískl si Zayn. ,,Vážně budeš v pohodě?" obrátil na mě svůj pohked, když zastavil před mým starým domečkem.

,,Ano, Zee. Budu.... nejpozději zítra stejně zase budu u Louise... znám se." uchechtl jsem se a odpásal se.

,,Tak jo.. držím palce."  usmál se a já vylezl z auta. Zamával jsem mu, zavřel dveře a bez otočení se vydal do toho prázdna, které mě tam v domě čekalo.

Zabouchl jsem za sebou dveře a sjel po nich. V hlavě se mi začaly honit myšlenky.

Stálo mi to za to odejít?

Neměl jsem prostě jen počkat, až bude střízlivý?

Co když to tak nemyslel?

Miluje mě vůbec?

Přijme to, že jsem v podstatě žena? Že bude otcem?

Vrátím se?

Bude chtít, ať se vrátím?

Mám hlad.

Tady nic nemám.

Jídlo je daleko... je doma.

Tam doma.

Musím se vrátit.

Stýská se mi.

Miluju ho.

On miluje mě.

Jo, vrátím se.

Vstal jsem ze země, otevřel dveře a hned, jakmile jsem z domu vylezl, jsem je zavřel a zamknul.

Zaynovi by bylo riskantní volat, poslal by mě do prdele. Niallovi bych se nedovolal, ten věčně neví, kdo mu volá a ani by ten mobil bez cizí pomoci asi nenahmatal.

Niall.... Niall je totiž slepý...

I když... Mám nápad! Půjdu k Niallovi, uvařím nám jídlo (protože co si budeme povídat... je to Niall a ten má vždy jídla dost) a pak půjdu za Louisim. [Čti: Lujím]

Stylesi, ty jsi génius!

Fake Lover 2 ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat