Solitude [cz]

1.

Nebyla jsem člověkem, který by se normálně užíral tím, že je sám. Samota mi nikdy nevadila, ba naopak, brala jsem to jako relax od světa, co mě neustále kritizoval, že nejsem přatelská, výrazná, nemluvím s lidma, když to nejsou vyloženě moji přátelé a nedělám to tradiční divadýlko ve třídě jako ostatní (takové to "všichni jsme nejlepší kamarádi").

Nebyla jsem taková, protože bych se styděla, jen jsem prostě neměla žádnou energii být ta, kterou mají všichni rádi (tady mě to možná odděluje od některých z vás).

Myslím, že ti, co to právě čtou... Tak mě bude většina chápat i přes nějaké ty osobnostní rozdíly . I když v následujících kapitolách si spíš budete říkat něco ve smyslu: ,,Panebože, ta holka úplně zahodila své priority" nebo ,, Ona je tak strašně blbá..." a možná nic z toho.

Ale... Ničeho nelituji.

Protože sebelítost je hnusná.