1.Kapitola

5 1 0
                                    

Zaklapli mi dveře od pokoje,hned jsem byla vzhůru. Rozsvítilo se světlo a ja jsem prostě musela otočit hlavu k vypínači, nikdo tam samozřejmě nebyl, prohléidla jsem se po pokoji ještě jednou,samozřejmě jsem tu byla sama. Promnula jsem si oči jestli se mi to jen nezdá a ne nezdálo.
Znovu zhasli světla a já vyděšeně sáhla po svém mobilu ,který jsem neměla na svém místě ,opravdu jsem se začala bát o svůj nejspíš chabý a vyděšený život . Znovu se rozsvítilo a to já už nevydržela,,ať jsi kdo jsi ukaž se!''snažila jsem se o to aby můj hlas zněl aspoň trochu sebevědomě,ale to se mi vůbec nepovedlo a začali se mě drát z očí slzy který jsem se snažila potlačit.kdo k si?''Vykoktla jsem že sebe a propukla v pláč.,,Mami!Mami!Pomoc!!''začala jsem volat na mamku, protože už jsem byla k smrti vyděšená. Mamka přiběhla celkem rychle,,copak se děje holčičko?''Zeptala se mě mamka a opatrně nejisté vkročila do pokoje,po kterém se ještě nejistěji porozhlédla.,,M-m-mami někdo t-t-tu JE!..."odmlčela jsem se a znovu jsem spustila,,někdo mi tu rozsvicí a zhasíná...s stratil se mi mobil. Mami já se bojím! "Vybalila jsem na ni. Ona se na mě jen soucitně mrkla sedla si ke mě na postel a objala mě. Tak či tak mi vždy věřila a míma historkami z duchy.

Všechno vidět nemůžeme Kde žijí příběhy. Začni objevovat