Sober of Pink colour

Canberrská dívka

Stará Audina petrolejové barvy s rachotem zastavila na příjezdové cestě South Beach University. Vystoupila z ní malá dívka, nedůvěřivě se rozhlížejíc po neznámých lidech a budovách. Svět tady v Americe vypadal jiný než když ještě bydlela v Canbeře. Australský přízvuk mi taky moc nepomůže... Pomyslela si Darrie a skousla si dolní ret. ,,Zlato tady máš kufry, chceš s nima nějak pomoct?" Vytrhnul ji že zamyšlení táta a už ji cpal do ruky batoh s jídlem. Jídlo by si s sebou Darrie nikdy nepřivezla kdyby neměla bezlepkovou dietu. ,,Tati víš jak se cejtim trapně když tady tak hulákáš!" řekla potichu Darrie a klidila se od táty i se všemi kufry raději dál. Vrátila se ke dveřím spolujezdce a opatrně je otevřela. Dala mamince neslyšně pusu aby neprobudila ji ani malé nemluvně, svou sestru Caprice, které chovala v náručí. Otočila se a rozloučila s tátou. Na okamžik zalitovala že si nevzala svoje sandále na malém podpatku aby se necítila tak podivně mezi všemi dívkami které byly vyšňořené od hlavy až k patě a kráčely na vysokánských jehlách, které se při každém jejich kroku trochu prohýbaly. Až teď se podívala na lísteček s kódem a číslem pokoje. ,,488 - 143670" pronesla šeptem Darrie a vydala se k výtahu protože vážně nechtěla šlapat 4 patra po svých. Když výtah přijel byl přeplněný chichotajícími se holkami které zřejmě vyrušila její přítomnost. Co nastoupila do toho výtahu si už dívky jen šeptaly a Darrie zaslechla jen krátké útržky vět. Když dorazila na pokoj číslo 488 sevřelo se jí hrdlo a s klepoucími se prsty naťukala 6-ti místný číselný kód. Dveře se otevřely do prosvětlené místnosti s francouzským oknem. Ke stropu to bylo daleko byl celkem vysoko ale akustika místnosti byla normální. Stěny byly vymalované světle modrou nebeskou barvou a květinové tapety dodávaly pokoji zajímavý ráz. Bílá koupelna, vydlážděná malinkými kostičkami z napohled pružné a měkké hmoty se leskla v odpoledním slunci. Darrie si zabrala postel pod podlouhlým oknem které se táhlo od podlahy asi 2 metry vysoko po celé stěně. Na posteli byl bílo - modře vlnkovaný přehoz, bílý měkký polštář a světlo modrá peřina. Jeden psací stůl byl u obrovského francouzského okna. Bez prachu s kelímky na psací potřeby. Ten druhý stál čelem ke zdi koupelny. Veliký bílý šatník do kterého se dalo vejít byl zastavěný do zdi proti dveřím. Darrie se posadila na svou postel a řekla si: ,, Alespoň jedno plus, zatím tu nemám spolubydlící!"