na Skautském tábořišti #1

Hladovka

Šla jsem za Janem,abych se ho zeptala co se stalo,když jsem ho uviděla sedět v trávě,tak jsem si k němu přisedla a zdálo se mě,že nějak popotahoval,ale v té tmě jsem neviděla jestli brečí.Po chvilce jsem zjistila,že trošku brečí a tak jsem se ho zeptala,,co se stalo?" On,,volal mi táta,brácha měl nehodu a je to s ním vážné..dál už nic nevím" já,,aha,to je mi líto" on,,díky Sáro"..
Když jsem si po chvilce popovídali,tak jsem se vrátili zpátky k ohni.Počkali jsme,až trošku uhasne a pak jsme si šli taky ulehnout do spacáků.
Ani mi moc dlouho udnout netrvalo,ale myslela jsem na mojí zítřejší hladovku..

                                ***

Ráno už všichni vedoucí vstali a sli ukrojit chleba,který namazali máslem.Já jsem však nemohla..
Po snídani jsem vyrazili zpatky do tábora,kde jsme si měli něco povyprávět o zakladatelich skautingu atd.Měla jsem mít proslov o Baden Powellovi.
Cestou jsem šla poslední a všimla jsem si Jana,který se netvářil moc nadšeně.už i děcka si toho všimli,že není něco v pořádku..
Když jsme došli do tábořiště,tak jsme měli mít akorát po obědě,tak jsme měli oběd trochu později..beze mě.
Já jsem se mezitím šla projít a když jsem se rozhodla vrátit zpět,tak na mě čekalo milé překvapení...

Všem moc děkuji..dneska už malá třetí kapitolka.
Díky...
Vaše Tees😘💓