Rosemary
Bylo pondělní ráno a mě jako obvykle vzbudila hlasitá hudba z pokoje mého nevlastního bratra. Pokroutila jsem očima a lenivě vstala z postele. Nesnáším ho. Nejen že mi ničí život v noci, ale i přes den. A kdo vlastně jsem? Mé jméno je Rosemary Winnings. Žiji v domě společně s mou mámou Katy Winnings, nevlastním tátou Arthurem McCannem a mým nejhorším nevlastním bratrem Jasonem McCannem. Můj život byl jako z pohádky, dokud jsme s mámou žily samy. Můj biologický otec nás opustil, když mi bylo něco málo přes 2 roky. Nepamatuju si ho, ale podle mámy to byl férový a pohledný muž. Ale to je zase jiný příběh. Zpátky k seznamování. Když jsme s mámou žily samy, můj život byl perfektní. Když mi bylo 15 let, máma se seznámila s Arthurem. Nebylo by na tom nic zlého, kdyby neměl syna. Arthur je super chlap a náhradní táta. Rozumím si s ním a svým způsobem jsem ráda, že s ním máma je. Od té doby co se k nám nastěhovali, se můj život obrátil naruby. Každý večer mě čeká doslova peklo. Můj nepravý bratr Jason, se do mě zamiloval asi po půl roce, co u nás s Arthurem bydleli. Odmítla jsem ho. Nejen proto, že to je můj nevlastní bratr, ale taky proto, že zkrátka není můj typ. V tu dobu, jsem ještě nevěděla, jaké peklo mě kvůli tomu čeká. Nevíte jaké to je, když jste pravidělně každou noc znásilňována svým "bratrem". Nejhorší na tom je, že se nemám komu svěřit, nebo spíše nemohu. Mám nejlepší kamarádku, ale kdybych jí to řekla, nejspíše by to chtěla hned řešit a to nemohu dopustit. Jason má tohle pojištěný. Když bych někomu něco jen naznačila, neměl by problém, mě klidně i zabít. A tak se utápím v slzách a bolestech každý večer s pocitem, že to jednoho dne skončí. Tento rok maturuji, a pak se hodlám odstěhovat někam daleko a zapomenot, že nějaký Jason McCann vůbec existoval.
"Rose, zlato, za 20 minut ti jede autobus do školy, pospěš si" s těmito slovy vešla do pokoje mamka a donesla mi svačinu.
"Už vstávám, jinak děkuju" vstala jsem a dala jí pusu na líčko. Mamka na mě jen mrkla a vyšla z pokoje.
Rukou jsem si promnula oči a šla do své koupelny. Při pohledu do zrcadla jsem se zhrozila ze svého vzhledu. Na zubní kartáček jsem si nanesla pastu a začala si pečlivě čistit zuby. Po 5 minutách jsem si vypláchla pusu a obličej si opláchla vodou. Vlasy jsem si rozpustila z drdolu, který si dělám každý večer na noc. Zapal jsem žehličku a do ruk jsem si vzala hřeben, kterým jsem si začala rozčesávat vlasy. Po té jsem si precizně vyžehlila každý pramen vlasů tak, aby byly dokonale rovné. Nemám zrovna nejdelší, ale ani nejkratší vlasy. Mají přirozeně blond barvu a sahají mi asi do půli zad. Když jsem měla vlasy vyžehlené, ještě jsem je prohrábla rukou a mohla se pustit do líčení. Nepoužívám žádné přípravky na obličej, jelikož mám vcelku dobrou pleť. Na řasy jsem si nanesla řasenku, po té jsem si oči zvýraznila očními linkami a byla jsem hotova.
Přešla jsem ke skříni do pokoje a začala si vybírat oblečení. Venku už začíná jaro a tak jsem si vzala rifle s mašličkami po stranách a k tomu barevné tílko. (pozn.a. Obrázek na straně) Ještě jsem si vzala spodní prádlo a následně si všechno oblékla. Na hlavu jsem si nasadila brýle a na krk si připla můj náhrdelník ve tvaru srdíčka, který mi dala máma k 7 narozeninám. Zkontrolovala jsem svůj vzhled v zrcadle. Vypadalo to celkem dobře a tak jsem se na sebe párkrát zaksichtila a šla si nachystat věci do školy. Do kabelky jsem naházela učebnice na dnešní den a svačinu, kterou mi mamka donesla. Kabelku jsem si vzala do ruky, navoňala se voňavkou a vyšla z pokoje do předsíně. Obula jsem si lodičky a se slovy "Uvidíme se po škole, ahoj" jsem vyšla z domu.
***
Nastoupila jsem do autobusu, kde už na mě čekala má nejlepší kamarádka na našich místech úplně vzadu.
"Remy! Tak ráda tě vidím" přivítala mě a já jsem jí věnovala upřímný úsměv. 'Remy' je má přezdívka, ktorou mi říkají skoro všichni mí kamarádi. Je to složené z písměn mého jména RosEMarY. Jinak mi také říkají Rose nebo Mary a nebo celým jménem, to ale nemám ráda.
"Já tebe taky Cece" objala jsem jí a usadila se vedle ní na moje místo. Cece je brunetka s hnědýma očima. Je nižší postavy, což působí roztomile. Otočí se za ní snad každý kluk, který jí vidí. Cece je ale ten typ holky, která čeká na svého vysněného prince, za kterého momentálně považuje kapitána fotbalového týmu z naší školy -Jaxona. V kuse mi o něm básní. Musím uznat, že je pěkný, ale není typ kluka, který by se mi vyloženě líbil.
"Jak sis užila víkend?" z myšlenek mě vyrušil hlas Cece a já přemýšlela nad odpovědí.
"Byla jsem u babičky a koenčně si užila klidý víkend bez Jasona, co ty?" usmála jsem se na ní. Neví sice nic o tom, že mě Jason pravidelně znásilňuje, ale ví, že ho nemám ráda.
"Aha tak to je fajn. Já jsem byla s rodiči na chatě" mávla rukou a opětovala mi můj úsměv. Rty jsem naznačila slovo "aha" a čekala, až konečně zastavíme u školy. Do školy se těším, jelikož je to místo, kde jsem sama sebou. Jason chodí jinam, což je pro mě jedině dobře.
Autobus zastavil, a všichni žáci, včetně mě a Cece vystoupili ven. Poupravila jsem si kabelku a obě jsme si to namířily do školy. Do našich skříněk jsme si uložily učebnice, které nepotřebujeme a vzaly si jen ty na první hodinu, což byla Matika. Obě jsme skříňky zavřely a vydaly se do třídy na nudnou hodinu matiky.
Jason
Vystoupil jsem z autobusu u mojí školy a zamířil si to ke skupině mých kámošů, postávajících kousek od školních dveří.
"Jasone, no konečně si tady" bratrsky mě poplácal po rameni Mike.
"Ujel mi první autobus, musel jsem počkat na další" pokroutil jsem očima a trochu se zasmál. kluci jen přikývli hlavou na znamení souhlasu a začali něco probírat. Když zazvonilo, všichni jsme vešli do školy a následně do naší třídy. Máme dějepis, takže nic těžkého. Usadil jsem se do lavice úplně vzadu společně s Mikem a začal jsem se s ním bavit o nepodstatných věcech. Do třídy vešel učitel, e kterým jsme se všichni přivátali postavením.
"Můžete si sednout" řekl poklidně a usadil se na židli u učitelského stolu. "Dneska má být zkoušený McCann pokud si dobře pamatuji, takže Jasone, pojď k tabuli" podíval se na mě a já jsem přikývl. Pomalým krokem jsem došel k tabuli a učitli podal žákovskou knížku. "Vyber si o čem chceš mluvit, poslouchám"
Chvíli jsem uvažoval, co jsme zrovna brali a pak se rozhodl pro 2 světovou válku. Řekl jsem mu všechno, co jsem věděl a učitel se jen spokojeně usmíval. Do žákovské mi zapsal 1 a poslal mě si sednout. Víte, jsem na škole dost oblíbený a vlastně se i dobře učím. Rád lidem pomáhám. Nemám nepřátelé ani nic takového. Mohl bych ít skoro každou holku, na kterou bych si ukázal, ale tady je ten problém. Mojí holkou snů je moje nepravá ségra. Od té doby co mě odmítla se ze mě při ní stal naprosto jiný člověk. Nedokážu unést a přijmout to, že mě odmítla. Vždycky když jí uvidím, mám potřebu být s ní, ale to nejde jinak, než donucením. Ano, znásilňuju ji. Nechci to dělat, ale touha po ní mě vždycky naprosto ovládne a já ani nevím, co dělám. Uvědmuju si, že jí tak ubližuji, ale jak už jsem říkal, nemůžu se toho zbavit. Nepřipouštím si k tělu žádnou jinou holku, než Rosemary. Je pravda, že mám hodně kamarádek, ale nikdy jsem ani o jedné nepřemýšlel, že bych s něma měl něco více. Je to divné, ale je to tak. Pokroutil jsem hlavou, a začal se věnovat učivu, které nám začal vykládat učitel.
____________________
