Bílé mraky,
sem tam kus modré oblohy.
Listí zelené,
stejně jako část mé přílohy.
Zlatavé slunce
a rudé květy
propojily spolu
naše dva světy.
A jejich spojnicí
jsou naše prsty,
avšak navzájem
jsme si brzdy.
Naší lásce není dáno,
aby kvetla jako růže květ.
Závist bude vždycky
někde v dálce hřmět.
YOU ARE READING
Bílé mraky, sem tam kus modré oblohy
PoesíaVeršíky, psané na zahradě, v přírodě a kdekoli jinde, kde je krásně, poslepované k sobě mými nešikovnými prsty.
