Follow Him

S dvojčaty

15.5.1965
Sobota

,,Mami, kdy přijdou Alecta a Amycus?" zeptala se černovlasá dívka ženy, která pomocí hůlky myla nádobí.

,,Až přijedou, řeknu ti," odpověděla žena a otočila se na svou dceru. ,,A pokud jsi již dojedla, tak jdi za Severusem," dodala, když viděla, jak se dívka nimrá v jídle.

,,No jo," protočila oči a zvedla se od stolu. Když zasunovala židli, dala si opravdu záležet, aby dřevo pořádně zaskřípalo o podlahu. Následně se otočila a naštvaně běžela do druhého patra domu.

,,Lewandovski letí za papouškem, pak se objeví drak a sežere nejlepšího odrážeče všech dob!" ozýval se z pokoje hlas chlapce. Dívka svého bratra pozorovala škvírou mezi nastevřenými dveřmi. Ten, když si jí všiml, vzal velkého plyšového medvěda a hodil ho po ní.

,,Co sakra děláš, Severusi!" rozkřikla se kopla do plyšáka.

,,Pojď si se mnou hrát Maminka to říkala," zakňoural a nadšeně se usmíval na svou sestru, když vešla k němu do pokoje.

,,Hrála bych si s tebou moc ráda," promluvila a vzala si z poličky knihu Bajek Barda Beedleho. ,,Opravdu moc ráda, ale je v tom malej háček," pokračovala a prohlížela si knihu.

,,Jakej?" zeptal se chlapec nervózně.

,,Víš," pohlédla na něj a zaklapla knihu. ,,Ty nejsi Melody!" vykřikla na něj a mrštila s knihou z okna.

,,Proč mi neustále dáváš za vinu něco, u čeho jsem ani nebyl?" zeptal se tiše a sklonil hlavu, aby dívka neviděla jeho slzy. Také mu to bylo líto, ale nebyla to jeho vina. Chápal svou sestru, ale nelíbilo se mu, že mu neustále kazila narozeniny.

,,Jdu pro tu knížku," řekla místo odpovědi a rychle odešla z pokoje. Hlavou se jí míhaly stovky vzpomínek a každá vytvářela nové slzy, teprve před vchodem do zahrad se zastavila. Zády k ní stála její matka a v ruce držela fotografii, na které byly dvě malé holčičky v zelených šatech, které rozfoukávaly chmýří z pampelišek a smály se.

Rychle kolem ní prošla a utekla do rozkvetlé zahrady. Usedla do trávy pod oknem, kde i ležela knížka, kterou před pár minutami vyhodila z pokoje. Složila si hlavu do dlaní a okamžitě si vybavila den, který se stal přesně před pěti lety...

Stella a Melody seděly v trávě u řeky a čekaly, až jim přijde jejich chůva Violett oznámit, že se jim narodila sestřička.

,,Snad se bude jmenovat Diana," řekla Melody a hodila kamínek, který držela v ruce, do vody.

,,Snad jo," přikývla Stella a její kamínek následoval ten Melodyin.

,,Děvčata! Miminko už je na světě!" ozval se křik z domu na kopci, kde dívky bydlely. Obě vyskočily na nohy, vzaly si boty do ruky a daly se do přeskakování kamenů přes řeku. Stella šla první a už po pár skocích málem spadla do silného proudu.

,,Dávej pozor, ať nespadneš!"vykřikla na ní druhá a černovláska a taky začala přeskakovat řeku. Když už byla Stella téměř na konci, ozval se za ní hlasitý výkřik a následně na ní dopadly studené kapky vody, způsobené pádem její sestry.

Otočila se a zděšeně vykřikla, když uviděla tělo své sestry, které odnášel proud, ale naštěstí se po pár metrech zaseklo mezi kameny.

,,Tati! Violett! Pomoc!" začala křičet a snažila se zachytit Melody za ruku, ale byla moc daleko.

,,Melody! Stello! Co zase děláte!" běžel dolů jejich otec, nadšení z narození dítěte ho rázem přešlo, když si uvědomil, co se vlastně stalo. Aniž by se rozmyslel, vběhl do ledové vody a s dívkou v náručí se brodil zpět na břeh a rozeběhl se k domu, následován druhou plačící černovláskou.