Když byl můj syn malý, tak tři roky, podivně lezl po čtyřech, klouzal se po čele po podlaze. Bylo to děsivé samo o sobě. Jednou v noci se klouzal po předsíni do mého pokoje, postavil se kousek od mého obličeje a vydal ze sebe podivný mňoukavý zvuk. Lehl si ke mně a usnul. Jiný den začal panikařit kvůli nějakému monstru v suterénu, tak jsme sešli dolů, ale nic jsme samozřejmě neviděli, zhasla jsem světlo a zamířili jsme po schodech nahoru. Syn řekl: „Právě je za námi.” Málem jsem si ucvrnkla. Jednou, když jsem mu vynadala, schoval si hlavu pod peřinu. Předstírala jsem, že ho hledám a ptala jsem se: „Kde je můj malý Carson?” Pomalu se odkryl a s ďábelským pohledem v očích mi oznámil: „Carson tady není, já jsem Rick". Jsem si jista, že je posedlý, pokud vím, žádného Ricka nezná. Nikdy jsem nepřišla na to, kde k tomu jménu přišel.
Kdo ještě neviděl mojí novou knihu určitě koukněte ;)
☆☆☆
ČTEŠ
Znepokojující Věty Dětí
RandomNejhorší a nejděsivější věty co řekly děti svým rodičům. Věty jsou pravdivé zbytek vymýšlím. #4 v kategorii horor 19.7. #3 v kategorii horor 20.7.
