Ples

310 19 0
                                    

Z pohledu Jamese

Opravdu jsem ji políbil? Vždyť mě Sirius zabije. Tohle není možný. Já se nepoznávám. Vždyť mi to s Ev..Lilly teď celkem klape. Co mám dělat??

Z pohledu Siriuse

Do plesu zbývá 6 hodin a já ještě nejsem připraven, tohle je strašný. Doufám že by Hermiona mohla mít po plese super náladu. Už to jsou asi 2 měsíce.

Z pohledu Hermiony

Co jsem to udělala? Jak to mám vysvětlit Siriusovi. Nebudu mu nic říkat a s Jamesem budu hrát na to, že se nic nestalo.
"Hermiono, pojď se nám ukázat." Křikla na mě z pokoje Lilly.
"Už jdu." Měla jsem na sobě modré šaty, podobné těm, které jsem měla na plese při turnaji tří kouzelníků. Vylezla jsem z koupelny a holky začaly tleskat.
"Tak z tohohle si Black sedne na zadek." Mrkly na mě. Holky se samozřejmě taky vyparádily. Lilly šla totiž s Jamesem.
"A Jamesovi vypadnou oči z důlků." Mrkla jsem na Lil. Svědomí mě hlodalo, ale musím hrát.

O pět hodin později jsem začala scházet shody od naší ložnice. Pod schody už čekal Sirius, problém byl, že vedle něho stál James.
"Jsi překrásná."řekl Siri a nabídl mi rámě. Jamesovi jsem kývla a přitiskla se k Siriusovi. Pomalým krokem jsme obrazem opustili společenskou místnost.
   
Celý večer jsem nedala nic znát. Smála jsem se a laškovala se Siriusem. Sem tam jsem kapánek zbledla, když jsem zahlédla Lilly s Jamesem. Zatančila jsem si s Remusem, Petrem a jedním klukem z Havraspáru.

Se Sirim jsme byli přesný opak. Já sepnuté vlasy, on rozpuštěné. Já ve světlých šatech zářila, on my v tmavých dělal stín. Prostě Váhy.

Pak se to ale celé zkazilo. Sirius se ke mně naklonil a zašeptal mi do ucha. "Pojď se mnou." Vytáhl mě na chodbu a zamířili jsme k Severní věži. Nic neříkal, ale kousek před obrazem mě zatáhl do jedné učebny a začal mě líbat. Věděla jsem , že to jednou přijde , ale teď ne. Chvíli jsem si to užívala, pak jsem si vzpomněla že to je Sirius. Odtrhla jsem se od něho.
"Siriusi to nemůžeme. Já nechci." Řekla jsem a podívala jsem se mu do očí.
"Hermy, jsme spolu už měsíc. Já už to déle nevydržím." Zase mě začal líbat a hladit, znovu jsem se mu vytrhla. Tohle nejde, já ho nemiluji.
"Siriusi já ale miluji Jamese, ne tebe." Řekla jsem mu smutně a se slzami v očích vyběhla ven z učebny. Jen co jsem doběhla za první roh, stál tam on. James.
"Hermiono, jsi v pořádku?" Rozeběhl se ke mně. Usmála jsem se a vběhla mu do náruče. Odklonila jsem se od něho a podívala se mu do očí. Pak se naše rty začali přibližovat. Těsně před tím, než se naše rty dotkli obyla první rána půlnoci. Ale ty rty se už nikdy nedotkly.

Vypadá to na předposlední díl této krátké povídky. Od začátku jsem měla takovýto konec naplánovaný. Vše bude zasahovat do děje Harryho Pottera. Kapku smutný, ale přesto krásný konec, toho se dočkáte tak za 2-3 dny. Tuhle povídku jsem psala s důvodu, že jsem si nebyla jistá jestli mě to bude bavit. Nyní budu psát nový, a snad i delší příběh s názvem Láska v pozadí. Budu ráda, když se na něj také mrknete. Měl by být daleko propracovanější než tento. Jinak se zatím mějte.

James vs. HarryKde žijí příběhy. Začni objevovat