I'm a vampire

That's how it happened

That's how it happened/Takhle se to stalo

Den 18.4. mi bylo 19 let...
,,19 let už žiju, super!" Řekla jsem si v hlavě. Byla jsem už plnoletá takže jsem měla zodpovědnot!
,,Mami, jdu se nachvilku projít ven na ulic"
,,Jo jo, ale vrať se brzy!"
,, Jo, neboj"
Vyšla jsem na ulic a šla jsem po chodníku, ušla jsem asi 1-3km a vcelku mě bolely nohy. Zastavila jsem se a v tu chvilku jsem něco nebo někoho slyšela.
,,Halo, je tam někdo?" Zakřičela jsem přes ulici. Věděla jsem že nic dělat nůžu, ale jen jednu věc - utíkat!
Rozeběhla jsem se, bylo mi 19 a byla jsem vcelku vysoká 184cm není zrovna málo. Běhala, běhala byal jsem jenom (zhruba) 1km od domu ale vtom okamžiku, jsem viděla přede mnou černou postavu, skloněná hlava...
Zvedla hlavu! Dívala jsem se vyděšeně na postavu a couvala pomalinku dozadu... Jelikož vím že upíři neextují tak jsem se považovala za debil* (promiňte za vulgarizmus) nevěděla jsem jak se tomuhle vyhnou. Chtěla jsem sprintovat ale nešlo to, moje tělo bylo vystrašené a nikam mě to nepustilo! Potom jsem si řekla ,,Jde mi sakra o život!!!" Sprintovala jsem jako nikdy jindy. Ale ta žena byla zase oředemnou. Sundala si kapusu z hlavy, vypadli ji rudě červené oči a černé vlasy měla sepnuté v drdolu.
,,Dobrý den" Hlasitě jsem polkla.
,,Ahoj" Řekla a prohlížela si mě obešla mě. ,,Jakpak se jmenuješ?"
,,Alisabet..." Řekla jsem.
,,A dál?" Zeptala se mě zvědavě.
,,Alisabet Brown" odpověděla jsem.
,,Alisabet,můžu ti tak říkat?"
,,Ano je to moje jméno" Odpověděla jsem.
,,Alisabet, jak dlouho by si chtěla žít?" Zaptala se mě tak zvláště.
,,Nevim?" Odpověděla jsem tázacím způsobem.
Hladila mi krk, a potom mě krk začal štípat, a mě se zavřeli oči.
Skončila jsem v nemocnici, probudila jsem se. Seděla tam máma.
,,O bože zlatíčko, co se ti tam venku stalo?"
,,Obávám se že si nevzpomínám"

Ahojky lidičky!
Dneska je tu další kapitolka
Má 310 slov✨
Doufám že se vám líbila♥
Tak PaPa