Deadth Note -Tajemnná dívka

Prolog

   „Nechte mě na pokoji !" uslyšel  jsem dívčí výkřik, nedalo mi to tak jsem se šel kouknout, co se děje. Určitě tam řádí kriminálníci. Hned jsem se vydal odkud se ozval.
   Zpoza rohu jsem uviděl skupinku tří kluků, kteří jsou ze stejné třídy jako já, v jejich středu byla jedna dívka, jeden z nich držel dívku za paže a druhý se jí snažil svléknout kalhoty, což se mu nepodařilo, protože ho kopala přímo do toho jeho prasečího ksichtu.
Jejich jména, byla to totiž parta sígrů z naší školy, pravděpodobně z nich nic dobrého nebude a tak bude lepší, když je sprovodím se světa.
  Hned jsem vytáhl zápasník a zapsal je, do tří sekund jsou mrtví-první vběhne do silnice zrovna, když pojede auto, druhý to samé a třetí se podřízne.
  Šel jsem k té dívce, ani nevím proč, ale něco mě k ní táhlo.
  Najednou jsem uslyšel Ryuka jak se směje, neměl jsem tušení, co mu přijde tak vtipného. Pak si něco zamumlal ve smyslu, co ta tady dělá.
Určitě něco ví, ale teď to řešit nebudu. Musím pomoct té dívce.

   Když jsem k ní přišel pokoušela se zvednout, ale nešlo jí to, sklonil se k ní a všiml jsem si, že má na nohavici levý nohy krev, odhrnul jsem ji a podíval se měla tam dost krve, asi se jednalo o něco vážného.
Rozhodl jsem se, že ji vezmu k sobě domů.
„Děkuji že si mě zachránil Lighte Yagami."promluvila.
Co jak ví se jmenuji?!
  Musím to zjistit.
   Jak jsem ji vzal do náruče tak než jsem vstal všiml jsem si tašky, ze které byl vypadl bílí notes. Natáhl jsem ruku a vzal ho, na obálce bylo napsáno Zápisník Života.

    
Hodně divné, pomyslel jsem si.
A taky bylo divně, že se Ryuk víc rozesmál.

   „Co to je ten notes?" zeptal jsem se.
   „Promiň ale.....ale, nevím co mám říct"vythrla mi ho z ruky a přitiskla na hruď.„Co jsi zač, jak to že si věděla moje jméno a co má znamenat ten zápisník?"
  Vstal jsem, i s ní náruči a šel kde se válela ta její taška a vzal jí.
  „Už jsem ti to říkala a co jsem zač, tak na to je úplně stejná odpověď."
Sakra!
  Tak tohle je už opravdu divný a Ryuk se dál směje.
  „Tak řekni aspoň svoje jméno."
„Moje jméno. Já asi......žádné nemám, vím jen jedno a to kdo jsem ale to ti také říct nemohu, neuvěřil bys mi."
Jak to že neví svoje jméno a proč mi nemůže říct, kdo nebo co je zač, v myli se my začali vířit, takové myšlenky, na které jsem si nemohl odpovědět.
„Tak ti budu říkat Akane, líbí?"
Jen kývla a položila si bradu na moje rameno.
„Ona není člověk," ozval se shinigami.
Fakt díky Ryuku, nemohl by si říct, něco co nevím, pomyslel jsem si ironicky

Zbytek cesty nikdo nepromluvil teda krom Ryuka. Ten pořád něco mlel a tlemil se.
  U svého domu jsem zazvonil.
   Nemusel jsem čekat dlouho, přilítla otevřít moje sestra Sayu.
  Ihned mě chtěla obejmout, ale naštěstí se stihla zastavit, jinak bychom byli všichni tři na zemi.
  „Co se jí stalo," zeptala se strachem a starostí uvnitř svého hlasu, když si všimla dívky, kterou jsem držel v náručí.
„Nemusíš se bát, postarám se o ní ale musíš mi něco slíbit."
„Co."
„Že o ní neřekneš rodičům."
„Slibuju, ale proč?"
„Bylo by to moc na vysvětlování a ona by mohla být ve stresu, který rozhodně nepotřebuje. Až ji bude dobře, řeknu jim o ní."
Jen přikývla a odstoupila ode dveří, vešel jsem dovnitř a mířil ke svému pokoji.

  V pokoji jsem ji položil na postel a odešel pro nádobu nádobu s vodou, hadr, dezinfekci a obvaz.
  Hned jak jsem s tím přišel zpátky tak jsem sedl na postel a řekl ať mi tu zraňenou nohu položí na klín, udělala, co jsme řekl, opatrně jsem ji vyhrnul nohavici a začal ji smývat krev.
Potom přišla na řadu ta horší část-vydezinfikovat ránu.
„Teď to bude trochu bolet, připravena?"
  Přikývl a já začal.
Hned vyjekla bolestí, musel jsem ji trošku přidržet, aby neucukla.
  „To bude dobrý," zašeptal jsem, zklidnila se a já mohl pokračovat.
  Potom jsem ji ránu obvázal a podal ji ze skříně svoji košili na spaní.
„Děkuji za všechno a můžeš se otočit?" Otočil jsem se a řekl: „Nemusíš děkovat."
„Ale jo."
„Už můžeš."
Otočil jsem se.......páni ta je nádherná jako......jako anděl, i když má na sobě jen mojí košili.
Zítra se budu muset Sayu, jestli ji půjčí nějaké oblečen.
   Zatřepal jsem hlavou, vzal jsem svoje pyžamo a odešel do koupelny.
Když jsem se vrátil už spala, potichu jsem si lehl vedle ní a přitáhl si ji do objetí.
  A ona se ke mě ještě více natiskla, což mi na tváři vykouzlilo úsměv a Ryukovi výbuch smíchu.

Tady je první část tejhle blbosti.
Zatím čus 🤗 a cover uďála Vika15177 ,moc ti za to děkuji 😁

"Akane"

Light Yagami

Sayu Yagami